Prdec - Pardubice Hradec

Jak jsem (konečně)vysílal z křižníku Belfast. A nejen já

2012-02-21T00:44:00.000+01:00

Poté, kdy jsme si s XYLKarlem prolezli v červenci 2010 křižník Belfast v Londýně na Temži, kdejsem kvůli azbestové izolaci nemohl vysílat, padlo nekompromisní rozhodnutí.Z Belfastu prostě Prdec vysílat bude! Osvědčená sestava Vojtík OK1ZHV aMartin OK1FMS byla všemi 10-ti pro, takže se už v říjnu agentura OK1NZJ – BobešLogistic dala do práce.

Prvotní bylo plánovat termín, věděli jsme, že členovémístního radioklubu – většinou námořníci na penzi – se scházejív hamshacku vždy ve čtvrtek. Jenže který? Připadal v úvahu konecdubna, začátek května. Martin OK1FMS nemůže 30. dubna – jako hasič držípohotovost, kromě toho byla na 29. dubna nahlášena akce „Royal wedding“. Volbatedy padla na první květnový víkend. Využili jsme toho, že čím dříve budemeobjednávat letenky a ubytování, tím bude vše levnější. Takže letenky bylyzabookovány u osvědčené nízkonákladovky Easy-Jet, tři zpáteční letenky včetnějednoho zavazadla (na nezbytné potraviny přesahující povolených 100 ml apod.)stály 6 850 Kč, rychlodráha Gattwick Express - Gatwick Airport to LondonVictoria GROUP RETURN £61.60 (3 Adults in Package).

Výběr hotelu – limitující bylasamozřejmě cena, také jsem nechtěl do částí Londýna, které neznám. Takže jsem zvolillokalitu jihovýchod Londýna, směrem kde bydlí naše společná kamarádka Soňa,která nám loni poskytla azyl. Nakoneczvítězil hotel Eurotraveller Hotel-Premier (Tower Bridge), Old Kent Road. Třílůžák bez snídaně nás tři vyšel dohromady na £198 za dvě noci. Přes ulici 5minut chůze obrovské Tesco, před hotelem zastávka autobusové linky přímok Tower Bridge, kam se jede 15 minut, ke kamarádce Soně domů 15 minut,prostě strategická poloha. Vše jsme zajistili a většinou už zaplatili ještě napodzim 2010.

Vláďa OK1IVZ byl pověřentransportem expedičního týmu na Ruzyňské letiště. A tam se začaly dít věci.Martin zjistil, že jakožto spojový technik má plné kapsy zakázanéhokontrabandu. Samozřejmě až po odbavení kufru. Jeden šroubovák vyhodil do košena odpadky, další výbavu – nádherný nůž, se snažil nechat někde v úschovnězakázaných předmětů. Podařilo se mu to, ale já, Vojta i všichni, kterým jsme toještě z letiště volali, měli o zábavu postaráno. Nastal průchodbezpečnostními rámy. Já, vědom si toho, jak mně v New Yorku pískal každýcvoček na riflích od Vietnamce zvlášť a ochranka se mi velice důsledněindividuálně věnovala, jsem byl totálně bez metalických doplňků nebo je poslalpásem do rentgenu. Martin měl drobné problémy, dáma u pásu poznala radiostanicia chtěla ji vidět. Problémy měl zcela logicky Vojta. Jeho necelých 100mlvlasového šampónu v 200 mililitrové lahvičce dámu zaujalo. Marné byloVojtovo vysvětlování, že na lahvičce je sice psáno 200 ml, ale je-liz poloviny naplněná, obsahuje povolené množství tekutin. Dáma zjevněnechtěla pochopit, proč Vojta veze i těch 100 ml šampónu (kdoví proč) alahvička s námi nevycestovala.

Let proběhnul naprostov pohodě, přistání také, u okénka rychlodráhy Gattwick Express jsem semusel prokázat kartou, kterou jsem platil, aby mi vydali zakoupené jízdenky.Sedli jsme do vagónu a absolutně v tichosti jsme se rozjeli a jeli tak, žejsme ani jízdu nevnímali. Konzumovali jsme řízky z domova a Martin OK1FMSjen s úžasem konstatoval, že oni mají veškeré sdělovací a zabezpečovacíkabely tažené na povrchu. Že toto je u nás vzhledem k jisté komunitěnepředstavitelné!

Na nádraží „Viktorky“ jsme měliprvní úkol – najít místo, kde se dá dobít naše zapůjčené Oyster Card – obdobanaší Městské karty. Soňa ji rok předtím dobíjela prakticky kdekoliv, myslelijsme, že to nebude problém. Problém byl, domorodci nechtěli pochopit, žeangličtina není náš rodný jazyk, jak policista, tak prodavačka v traficenás tvrdošíjně posílali do metra, ačkoliv jsme jim tvrdili, že chceme jetautobusem. Až černoška prodávající vlakové jízdenky nám svěřila sladkétajemství, že ač chceme jet autobusem, tak Oyster card se dobíjejí skutečně podzemí, ve stanici metra. Tak jsme se tam zanořili a poté, co vystáli frontu,jsme si karty nabili na předpokládaný počet jízd.

Nalezení správného terminálu proautobus k hotelu bylo dílo okamžiku. S čím jsme ale nepočítali, bylřidič v turbanu, který se londýnský doubledecker podle nás spíše snažilukrást než řídit. V plném autobuse jsme raději vzali zavděk sedadly „fordisabled people only“, než se cestou přerazit. Po čtvrthodince sebevražednéjízdy jsme byli před hotelem. Vystoupili jsme, Vojta se důkladně podíval vlevo,zda něco nejede a vstoupil do vozovky. I ozvalo se skřípění brzd a všichni jsmepozorovali vyděšeného Angličana, jak při jízdě vlevo na poslední chvílizabrzdil půl metru před Vojtou. Vojta si konečně uvědomil, že jsmev Anglii a pak už způsobně vyhledával semafory.

Hotel nás překvapil – ne snadtím, že nejsvětlejší široko daleko byla jeho pákistánská obsluha, ale nádhernýmpokojem, dvě samostatná lůžka, jedno letiště (zabral OK1NZJ), lednička, kávovars připravenými sáčky s kafem, čajem a dokonalou koupelnou. Vše umocněnétím, že jsme byli v bloku směřujícím dozadu, do zahrad, nikoliv dofrekventované Old Kents Road. V dané cenové relaci jsme asi nemohli vybratlépe.

Po základním vybalení věcí jsmeseběhli před hotel, přímo před ním měl zastávku autobus, který nás dovezl až doGreenwich parku. Prošli jsme si ho, zjistili, že se skutečně Londýn chystá naolympiádu a zpoplatnil i to, co bylo dříve zdarma, vyfotili se u nultéhopoledníku a seběhli dolů do čtvrti Greenwich. Tam jsem chtěl klukům ukázat jakúl hučící Greenwich Market. Bohužel, ve středu tam byly jen asi dva otevřenéstánky. U východu nás ale obtěžovala jakási česky mluvící ženština, která senám snažila vysvětlit, že v roce 2012 bude konec světa. Přemístili jsme sena Greenwich Pier, kde přistávaly lodě směrem do centra i po prouduk bariérám. Koupili si lístek a vyrazili prozkoumat muzeum Greenwich-e.Bylo nesmírně zajímavé, hlavně nás zaujalo jeho západní křídlo, zvané The OldBrewery. Než nám chlapec natočil pivo, měli jsme všichni možnost degustace avýběru toho, co nám chutná.

Loď. Teda, nebyla to loďv pravém slova smyslu, ale rychlík na vodě. Katamarán, pohon dvojicíturbín, jeho zrychlení by mu záviděl kdejaký osobák. A nikde nečekal – jedenpán nastoupil, manželce zbývalo asi 20 metrů, loď se stejně rozjela, za párminut jela další. Nesmírně jsme si plavbu užili, jeli jsme až skorok Westminstru. Naštěstí to bylo až posledních pár minut, kdy Vojtanesmírně spěchal, opět se projevila výhoda znalosti prostředí, bleskurychlejsem s ním prokličkoval do podzemí radnice, kde našel svoji kýženou restroommístnost. Stihnul to.

Martin využil příležitosti, objevil tam „Oriental bufet,£ 7,99 Eat as much as you like“,přezdívaný též „Sežer, co můžeš“. I zaplatil a jedl a jedl.

Asi po půlhodině přežírání jsmeho s Vojtou odstrkali na zastávku autobusu a přemístili se do hotelu. Tedypřecpaný Martin šel do hotelu rovnou, Vojta s Bobešem do velkého Tesca párminut od hotelu. Vojta platil v pohodě, na mě černá holčina u kasyvyštěkla „Your Clubcard!“ Bál jsem se odporovat a jal se svoji kartu vytahovatz peněženky s opatrným upozorňováním „But its from Czech Republic…“Na to ona zase „Your Clubcard!…“. Dostala, co chtěla, nešťastně kartoumanipulovala u skeneru, ten pípal, ale nic, Vojta je schopen odpřisáhnout, žev obchoďáku začaly pohasínat okolní pokladny, nevím. Nakonec pochopila,Clubcard mně vrátila, já mohl v klidu zaplatit těch pár nádhernýchnákupních tašek s beruškami a něco málo k jídlu.

Vojta chtěl ochutnat zakoupenépivo, ač jsem nabízel otvírák, starý zálesák Martin se nebídl, že lahev otevřepřes futro dveří v koupelně. Copak o to, povedlo se, ale následně muselstírat podlahu a Vojta pivo stejně vylil, protože omylem koupil nějaké ovocnéči co.

Ráno nastala příprava na hlavníbod programu, nasedli jsme na autobus, dojeli k mostu Tower Bridge.Vzhledem k časové rezervě jsme obešli hrad Tower a vydali se podél Temžena nejbližší most proti proudu Temže a zpátky po druhém břehu. Pak jsmezpůsobně zaplatili vstupné a ponořili se do nitra palub i podpalubí křižníku. Jakosprávní technokrati a milovníci staré techniky jsme tam byli naprosto uvytržení. Kam se dalo, tam jsme vlezli, byť některé průlezy nebyly stavěny nanaše hezké postavy s batohem a záložním padákem, ale nakonec jsme sedostali všude a byla to parádička.

Konečně jsme skončiliv hamshacku GB2RN. Tam nás uvítali dva členové radioklubu Britskéhokrálovského námořnictva a rozdělili jsme se k rádiům. Martin OK1FMSvytáhnul svůj památný klíč značky Junkers z německé válečné lodi, předmlsnými zraky anglických radioamatérů zapojil a začal vysílat. My jsme ses Vojtou OK1ZHV posadili k druhému rádiu, kde se naši kolegovésnažili zprovoznit RTTY pracoviště. Po chvíli se sice povedlo, nicméně ač každýna jiném bandu, přesto jsme si vadili. Není důležité zvítězit, ale zúčastnitse, tak jsme se gentlemansky podělili o jediný transceiver. Aj tak jsme siužili a byla to paráda dávat výzvu „CQ CQ, this is station GB2RN calling fromHer Majesty Ship Belfast from river Thames in London…“. A nádhera poslouchatvyděšeného OK2 amatéra, kterému jsem po odpovědi na call dával reportv češtině. Chvíli nemohl pochopit, jak to, že Čech vysílá z britskéhokřižníku J.Pohodička to byla do okamžiku, kdy mě někdo zjevně napráskal na DX Cluster a jáse začal potit v pile-up-u. Na moje prosebné oči věrného psa reagovalVojta i Martin jen smíchem, ať si to užiju. Přežil jsem to, udělal řadu QSO abyla to paráda. Sice jsme každý vysílali jen něco přes půl hodiny, ale rozhodnětoho nelitujeme a byl to skvělý zážitek.

Pak jsme ještě prolezli zbyteklodi, hlavně nás fascinovala její strojovna a zázemí s obráběcími stroji,za které by se nemusel stydět ani menší kovozpracující podnik. A výprava školnímládeže, kterou paní učitelka důrazně umravňovala slovy „Mluvte děti slušně,tihle pánové vám rozumějí…).

Ještě jednou jsme přeběhli TowerBridge, v přilehlém obchůdku nakoupili pár dárků domů, vyfotili si prvníženu ve funkce Beefeetra – paní Moiru Cameron a vrátili se na hotel.

Po krátké relaxaci jsme seodstěhovali do recepce odzkoušet, jak místní dovedou točit pivo. Bez problémů,spíš byl problém vrchovatý půllitr nevybryndat cestou ke stolu. V prostorurecepce sedělo pár černoušků oblečených v pestrobarevných dekách as nohami na stole. I napodobili jsme je, zjevně to tam bylo běžné.

Večer jsme vyrazili navštívitSoňu a jejího manžela. Cestou jsme narazili na další bufet, tentokráts cedulí „Chinese Japanese Thai & Others – Eat as much as you can“. I překonali jsme se askutečně jedli „as much as we can“. Okrajovou částí Burgess parku jsme pakbezpečně dorazili k Soně. Ta nás překvapila připravenou půlkou kuřete naosobu. Přestože jsme už byli ve stádiu „We can not eat anything“, překonalijsme se. Pak nás Soňa vyprovodila do typické pub kousek od jejího bydliště naGuinesse. Přestože čtvrť Peckham, kde Soňa bydlí (ano, i zde se poté loni rabovalo),neoplývá obyvateli bílé pleti, v hospodě jsme narazili na všech asi 10místních bělochů. Zde zase nebyl nikdo jiné barvy pleti než bílé. Po dvoupivech (každé za 4 libry) jsme vyrazili kolem půlnoci na hotel. To jsme zase užpotkávali jen lidi, kteří naprosto splývali s noční tmou. Ale naprostojsme to nevnímali a cítili se zcela bezpečně – netušili jsme, jak to bude párstovek metrů odtud pár měsíců poté vypadat.

Před hotelem se něco dělo –zjevně tam byla svatba, byť se nám zdálo, že nevidíme nevěstu, ale více nežjednoho ženicha. Byli to oni černoši ve svátečních dekách a plno dalších.Právě, když dělali společnou fotografii, nenápadně se mezi ně vmísil MartinOK1FMS a pak s uspokojením pravil „To jsem zvědav, která z rodin budemít průšvih, že má v příbuzenstvu bělocha… :-)

Vzhledem k tomu, že námletadlo letělo v podvečer, využili jsme dopoledne k procházceLondýnem. A hned jsme začali prohlídkou mostu Tower Bridge, nechali jsme sevyvézt výtahem do horního patra jedné věže. Prošli jsme si spojovací chodbouvysoko nad vozovkou do druhé věže, cestou samozřejmě fotili jak o závod avzpomínali na vysílání z Belfastu. Pověstná třešnička na dortu bylastrojovna mostu Tower Bridge a v ní dokonale udržované soustrojíovládající jednu část zvedání vozovky. To byla paráda a dlouho jsme se nemohliod té krásné podívané odtrhnout.

Ve finále jsme už jen volnýmkrokem došli proti proudu Temže až k Westminstru, naposledy se podívali dohotelu (dvě jízdy autobusem navíc pro bezplatně uschovaná zavazadla vyšla levnějinež úschovna v centru Londýna – a to výrazně). No a s jednímpřestupem se vypravili na Viktoriino nádraží. Cestou jsme byli zcela jasníjedné místní stařence, tak nás upozornila, že jestli jedeme na nádraží, aťkoukáme vystoupit. Děkujeme babi J.

No a na rozloučenous Londýnem jízda Gattwick expressem a díky velké časové rezervě i dlouhéčekání na letadlo v letištní hale. Předtím jsem si bohužel při průchodubezpečnostním rámem zapomněl sundat hodinky a poslat je na pásu pod rentgen. Atak jsem zase pískal. Vojta taky. V tu chvíli se na nás vrhnul vysoký aramenatý černoch z ochranky s rukama připomínajícími lopaty na uhlí.Ale nesmírně procítěně pohmatem zjistil, že nic nebezpečného nevezeme, citlivěmně srovnal ortézu na koleni pod riflemi. Až na nás jeho něžný přístup dělaldojem, že není letištěm placen, ale že naopak si sám platí, aby tuto práci mohlvykonávat. Pak už nás čekal klidný a pohodový let domů s nádhernýmipohledy na zapadající slunce. Martin si na letišti vyzvednul své zbraně,nasedli jsme k Vláďovi do auta a plni nádherných ham i non-ham zážitkůvyrazili do rodného města.

No a co letos – vymysleli jsme simuzejní ponorku U995 v Německu, ale přišla nám odpověď, že tam jen jednoudo roka mohou vysílat radioamatéři - bývalí a současní námořníciz Německa, no a nikomu jinému to nepovolují, ani německým amatérům. Alemáme s Martinem a Vojtou v záloze jeden bombastický plán, se kterýmse snad brzy na Prdci ozveme.

Zde je téměř kompletní fotogalerie z našeho výletu.

A abych nezapomněl - zde jsou oficiální stránky křižníku Belfast i s fotografiemi našich maličkostí.

A zde je na stránkách BBC článek a video popisující, jak se půl roku po naší návštěvě zřítil přístupový můstek na loď.

Teď mně právě moje XYL Karel říká - Proto se na vás asi tak mile tvářili, když v informacích k hotelu bylo napsáno "Gay friendly" a vy jste tam přijeli tři chlapi. A taky to může vysvětlovat, že jste u té svatby neviděli nevěstu :-)

No a pro úplnost - fotky jsou dílem Zdeňka, OK1NZJ a Martina, OK1FMS, video jsem poskládal z klipů Martina OK1FMS a jeho Lumixu.

Zapsal tak jak mu ten Němec potéměř roce umožnil Zdeněk, OK1NZJ (Bobeš)

Zimní QRP závod 2012, OK1ZHS

2012-02-06T17:10:00.005+01:00

Letos se náš klasický zimní tým nějak rozpadl a tak jsem se rozhodl, že rozdám body alespoň z Prahy. Ač jsem podmínky závodu mohl splnit tím, že bych vyběhl na střechu, odinstaloval anténu, pak ji zpět nainstaloval a k rádiu připojil gelovku, přišlo mi to střelené. Bylo tudíž lepší nechat vše při starém a těm několika stanicím na kopcích dělat protistanici.

V neděli jsem tedy vyrazil na dlouhou, sedmiset metrovou, pouť dejvickou kotlinou. Na vrátnici fakulty seděl můj oblibený vrátný, kdysi toužil být radioamaterém, jak se mi jednou svěřil. V radioklubu stíhám i rychlou snídani, pásma ještě tou doubou zejí prázdnotou. Cíl závodu je jasný. Hledat po pásmu a občas dát výzvu, aby si mě našel, co největší počet kopcových drsňáků.

Na 70cm byly vcelku mizerné podmínky, spojení přes KST jsem ani nedomlouval, pokud nešlo vyloženě o závodící stanice. Celkem 15 spojení, 1074 bodů, ODX SO9A z JN99.
Na 2m bylo živěji, na výzvu přišlo i několik DL z BBT contestu. Celkem 32 spojení, 2094 bodů, ODX OK2BMU z JN99.

P.S.: na pásmu mě potěšili Pavel 1ADT s Martinem 1ELA, kteří přece jen nenechali zahálet značku OK1KCI a závod odjeli kousek od Spálavy.

Zimni QRP aneb OK1KCI od Chloumku

2012-02-05T19:50:00.021+01:00

Rok s rokem se opět sešel a máme tu něco jako zimní polňák.

Záměr byl odjet tento závod z neobvyklého kopce - alespoň tedy pro mne. Avšak s třeskutými mrazy nápadů ohledně QTH ubývalo. A rozhodnuto - vysílat se bude z místa dosažitelného autem - nedaleko Hlinska vrch Pešava (plus dvě nahradni QTH). Vysíláni z auta znamená ještě vyrobit kotvení stožáru na nové auto. Ve středu před závodem byla kotva zhotovena, a aby byl vysílací komfort úplný, našel a přizpůsobil jsem ke stožáru i rotátor. No to bude luxus.

A tak jsme ve dvou Martin OK1ELA a Pavel OK1ADT v sobotu po osmé hodině vyrazili vstříc nejvyššímu vrchu Železných Hor.
Před devátou hodinou přijíždíme do Jeníkova. Ale ouha - cesta k vrcholu je zatarasená horou sněhu. Po zhodnocení situace jedeme na jistotu, tedy směr Chloumek. V 9:20 jsme na míste a začíná složení stožáru, osazení anténami, vztyčení a utvoření improvisovaného pracoviště na zadním sedadle Transitu. Asi s pětiminutovým meškáním začínáme.

Závod rozjíždí Martin. Zhruba po půl hodině jej střídám a na 70 cm vydržím až do konce.
Podmínky nejsou nic moc. I učastníků je poněkud méně než v letech předchozích (asi silný mráz odradil).

Přesto se podaří dva němci přes 400 km.Přepínáme na dva metry a začíná opět Martin. Zanedlouho mne pouští na chvíli k rádiu, a poté mikrofon z ruky nepouští až do konce. Ze začátku jsme měli na 144 MHz problém s rušením, a tento se podařilo vyřešit vypnutím zdroje pro rotátor. Opět konstatování o nízké účasti i na 2m.

Dvě hodiny po poledni a Zimni QRP 2012 je minulostí.
Zabalit a hurá do tepla domova.

Rekapitulace:
432 MHz
Anténa 23 el.
QSO 20
ODX DL8DAU 485 km

144MHz
anténa 5 el.
QSO 24
ODX OK1DB 146 km

Provozní aktiv, leden 2012

2012-01-21T13:22:00.005+01:00

Minulý víkend jsem se rozhodl, že po delší době odjedu vcelku poctivě Provozní aktiv. Původní plán byl odjet 2m i 70cm. Nicméně se svou výbavou zrovna nepatřím mezi big gun a podmínky během závodu nebyly z nejlepších. Přibližně po 1.5h strávené na 2m se presouvám na 70cm s tím, že už zde zůstanu do konce závodu.

Boj o násobiče je dost neúprosný, jelikož většina stanic na KST nereaguje a mých 15W pileup DL stanic nevyvolá. Na pásmu nacházím DH3NAN z JO50, tak se mně mírně zlepšuje nálada. Dále se daří sked s Palem OM5CM z JN98 a s Reném DL6NAA z JO50. Reného stanice skromností zrovna nevyniká, takže použití yagi na mé straně je takřka luxus. Bohužel čtverce JN69, JO60, JN89 apod. jsou asi na závodní dovolené. V posledních 15 minutách závodu ještě dělám SO9A z JN99 a OL1B z JO80. Tím je závod uzavřen. Celkové skore se zastavilo na 21QSO, 6 násobičích a 342 bodech.

Radioamatérská škola 2012

2012-01-11T12:20:00.003+01:00

Školu nebo chcete-li kurz operátorů, organizuje Dům dětí a mládeže Hradec Králové a radioklub OK1OHK v Autokempu Stříbrný rybník.
NEJBLIŽŠÍ TERMÍN JE VE DNECH 27. 4. 2012, nástup večer, do 2. 5. 2012, složení zkoušek a oběd.
Přednášky budou denně v sobotu, neděli, pondělí a úterý od 8,00 do 17,00 hodin.
V podvečerních a večerních hodinách pak bude probíhat práce na radiostanici.
Ve středu od 8,00 hodin proběhne přezkoušení před komisí ČTÚ.
Přednášet budou:
• předpisy a provoz: Vráťa OK1KT
• technika: Vašek OK1MWA
• antény a šíření: Václav OK1VD
• praktický provoz na stanici: Ivan OK1MOW, operátoři OK1OHK
Všichni lektoři Vám jistě rádi zodpoví jakékoli otázky týkající se radioamatérského provozu. Kurz není pro úplné začátečníky. Předpokládá se, zvláště u zájemců o třídu A, alespoň základní znalost o radioamatérském provozu. Frekventanti budou mít možnost prakticky si vyzkoušet a natrénovat spojení jak na KV (80m). Majitelé vysokoškolského diplomu slaboproudého oboru, nechť si ho vezmou ke zkouškám sebou. Je možné, že budou zproštěni zkoušky z techniky.
Organizátoři i lektoři kurzu vyzývají ostatní OK a OM radioamatéry, aby svou zvýšenou aktivitou na výše uvedených pásmech v době konání kurzu a uskutečněnými QSO se stanicí OK1OHK podpořili frekventanty kurzu a umožnili jim tak navázat co největší počet spojení. Každé spojení bude potvrzeno speciálním QSL lístkem.
Poplatek za kurz je stanoven:
• poplatek dětská sleva do 18 let člen ČRK 450,- Kč
• poplatek dětská sleva do 18 let, senioři nad 60 let 600,- Kč
• poplatek účastníka 850,- Kč
Všechny poplatky budou hrazeny na účet DDM Hradec Králové na základě výzvy organizace.
Vaše přihláška bude akceptována, jakmile Vaše úhrada dojde na účet DDM.
Ubytování a stravování zajišťuje organizátor akce na základě požadavků účastníků. Celková cena ubytování a stravování (snídaně, oběd, večeře) v chatách s vlastní sprchou a WC je stanovena na cca 420,- Kč/ 1 den.
Bližší informace o ubytování najdete na http://www.stribrny-rybnik.cz/cz/
Zkoušky se budou konat formou testu pro obě třídy (A i N) současně, rozdíl je ve výběru a počtu otázek a při hodnocení v počtu potřebných bodů pro danou třídu. Tiskopis přihlášky ke zkouškám ČTÚ si vyplníte na místě. Na místě také obdržíte složenku na zaplacení poplatku pro ČTÚ.
Veškerá vzájemná komunikace bude probíhat pomocí elektronické pošty. Proto Vás prosíme o pozorné vyplnění kolonky "E-Mail", usnadní nám to vzájemnou komunikaci. Jakmile bude Vaše přihláška potvrzena, obdržíte kontaktní e-mail s tabulkou, ve které vyplníte požadované dny ubytování a dny stravování. Pokud se tak nestane do týdne, učiňte dotaz na organizátory proč. Pouze účastníci, kteří provedou úhradu ve stanoveném termínu, budou na ČTÚ nahlášeni ke zkoušce. Možné vrácení poplatku bude řešeno individuálně.
Organizátoři kurzu se zavazují, že Vámi poskytnuté osobní údaje budou použity pouze pro účel organizování tohoto kurzu. Po skončení této akce budou data vymazána.
Ze strany ČTÚ jsme byli upozorněni, že operátorská třída (A nebo N), kterou nahlásíte, bude u zkoušek závazná a nebude ji možné změnit.
Kontaktní osoby:
• Vedoucí RŠ: Ivan Kohout, OK1MOW, 606 427 608, e-mail: ok1mow at centrum.cz
• Organizační záležitosti: Vojtěch Horák, OK1ZHV, 777 758 440, e-mail: v.horak at barak.cz, ok1zhv at email.cz
Sledujte naše stránky, další informace budou průběžně doplňovány. http://ok1ohk.barak.cz/?kurz
Minimální počet účastníku školy je 15 osob. Na zkoušky je počet účastníků max. 30. Poplatek, pro organizátora, za vykonání zkoušky je stanoven na 300,- Kč.

Vojta OK1ZHV

Mistrovství republiky v radioelektronice 2012

2012-01-11T12:15:00.001+01:00

Stejně jako v minulých třiceti čtyřech letech i v roce 2012 bude probíhat Mistrovství dětí a mládeže České republiky v radioelektronice. Tuto technickou soutěž vyhlašuje občanské sdružení Český radioklub Praha a organizuje ji ve spolupráci s dalšími subjekty.
V roce 2012 bude soutěž probíhat v jednotlivých postupových kolech.
Školní a okresní kola, termín březen 2012.
Krajská kola, termín duben 2012.
Postupující z krajských kol se sejdou na Mistrovství ČR 18. až 20. května 2012.
Organizátorem 35. ročníku Mistrovství dětí a mládeže České republiky v radioelektronice je Dům dětí a mládeže Hradec Králové.
Platí propozice schválené Radu ČRK od 1. 1. 2010. Propozice najdete na http://www.crk.cz/CZ/SOUTDETIRADIOC (konec stránky) nebo je každému, kdo si požádá, zašlu v elektronické podobě. Kontaktní osoba pro Mistrovství České republiky je Vladislav Zubr OK1IVZ.

Bližší informace každému podají i organizátoři krajských postupových kol:

Stanice techniků František Pechlát Pod Juliskou 2 160 00 Praha 6
DDM Zdeněk Šrámek U zimního stadionu 1 370 00 České Budějovice
Stanice techniků Martin Moravec SVČ DM 301 24 Plzeň
Sady pětatřicátníků 3
Radioklub lázeňského města Karlovy Vary
OK1KVK Sedlecká 5 360 10 Karlovy Vary
DDM Bílina Eva Klasová Havířská 10 148 01 Bílina
YMCA Liberec (areál TUL-budova E) Studentská 1292/4 460 01 Liberec
DDM Vladislav Zubr Rautenkrancova 1241 500 03 Hradec Králové
DDM Alfa Ondřej Koloničný Družby 334 530 09 Pardubice
DDM Roman Chelík Brněnská 7 682 01 Vyškov
DDM Karel Vrtěl Tř. 17. listopadu 47 771 74 Olomouc
RK OK2KYZ P. O. Box 87 741 01 Nový Jičín.

K výše uvedeným lze přidat velké množství radioklubů, radioamatérů a nadšenců, kteří se k mládeži pobíhající s pájkou po dílně nějakým vhodným způsobem hlásí.

Vojtěch Horák OK1ZHV
vedoucí pracovní skupiny pro mládež a začínající

Přehled našich umístění v roce 2011

2011-12-21T10:25:00.004+01:00

Níže jsou uvedena naše dosažená umístění v roce 2011. Přehledy z předchozích let jsou k vidění zde: 2009, 2010.

Výsledky dosažené pod OK1KPA

Výsledky dosažené pod OK1KCI a OE/OL1P

V Mistrovství České republiky na VKV jsme podle webu OK2KJT skončili na 8. místě.

Radiomatérské setkání Tatry 2011, Poprad

2011-11-22T18:40:00.009+01:00

Do OM vyrážíme tentokrát v obměněné sestavě již ve čtvrtek ráno. Posádku prvního vozidla tvoří: Ondra 1CDJ, Saša 1RS, Ivan 1TPW a Terka, posádka druhého vozu: Standa 1UUS, Eva a já (1ZHS) s Verčou. V Brně se tradičně připojuje Bob 1CDK s Janou. Cestou Standa zahlédl v jednom z přilehlých restauračních zařízení kachní hody, tak bylo o obědě rozhodnuto. Po naplnění našich žaludků pokračujeme směr Poprad. Letos se setkání koná zde, jelikož zázemí v Tatranských Matliarech mírně pokulhávalo.

V Popradu přistáváme v pozdních odpoledních hodinách a už se těšíme na společné posezení u večeře. Hotel Satel, jenž bude po dobu setkání našim domovem, ještě tou dobou zeje prázdnotou. Večeře bohužel mírně zkalila naši radost z příjezdu, neb obsluhující personál zdaleka nedosahoval kvalit ani dříve kritisovaných Matliarovců. Naštěstí Standa se ujal role otčíma a pokoušel se vlídným slovem i dobře mířenou kritikou nezkušená děvčata a chlapce z placu vpravit do správných kolejí.

inverse + Štrbské pleso

Druhý den jsou v plánu výlety. Ondra se Sašou a já s Verčou jedeme vlakem ke Štrbskému plesu. Cestou míjíme rozhraní inverse a před námi se otevírá prosluněné okolí horského jezera, venkovní teplota dosahuje 11° C. Po procházce a obídku v místní přijemné restauraci odjiždíme zpět do hotelu.
Večer probíhá v hotelovém baru, kde zpočátku velice vázne obsluha, nakonec se ale Standovi podařil husarský kousek, neboť kuchař pro nás přichystal i přijemnou noční svačinu.
V sobotu je již setkání v plném proudu, Ondra a Saša nabízí své stavebnice a zbytek našeho týmu buď podpočívá po pokojích nebo bloumá po bleším trhu.
Večer je pak ve znamení tomboly, tance a bujarých radovánek. Pokud pominu dementní chování jednoho z pinglů v úvodu večera, tak lze závěrečné oslavy považovat za velmi vydařené. Tono OM3LU pokřtil svoji novou knihu o historii radioamatérského vysílání v Československu a náš stůl získal v tombole několik hodnotných cen

V neděli vyrážíme v ranních hodinách zpět do OK.

poslední letošní vyjížďka

2011-11-13T20:16:00.001+01:00

Dnešní slunečná neděle mě přesvědčila k tomu, abych se zřejmě naposledy v sezoně 2011 projel s nějakým veteránem. Volba nakonec padla na Příšeru tj. Octavii super. S tímhle autem jsem toho letos moc nenajezdil a navíc jsem vyjížďky využil řádnému promíchání nemrznoucí směsi v chladícím systému auta před zazimováním. Krátká projížďka okolo Kunětické hory byla příjemným zpěstřením podzimních dní.

panorama Kunětické hory s Octávkou v popředí

Tropo podmínky na sever

2011-11-11T08:46:00.018+01:00

Ve čtvrtek začaly pěkné podmínky do SM, OH a LA. Už odpoledne hrál SM7GVF z JO77 naprosto stabilně 579. Na clusteru se objevil spot s SM4BDQ z JP80, napsal jsem tedy na cluster, ať se po mě podívá. Mezitím jsem zkoušel pár skedů, po chvíli opět volám cw výzvu na 290 a záhy mě volá SM4BDQ s perfektním stabilnim signálem 579 na vzdálenost 1138km. Zkoušíme i 70cm, tady u mě neprochází. Ještě slyším 519 8S4S z JP80, ale je na hranici šumu, tak se spojení nepodařilo. Ve 2030 musím QRT, ještě před odchodem dělám SK6DK z JO67 812km. Pak prý na 2m i 70cm v OK burácel LA6MV.

V pátek ráno hrál SK4MPI/B z JP70 na 5el. 549, ale nikdo nebyl QRV. Později se ukázal SM4BDQ opět s obstojným signálem.
Přes den již majáky nebyly slyšet. Na 70cm potěšil SM7GVF JO77 s naprosto stabilní signálem 579, odpoveděl 559 na první zavolání.
V sobotu jsem se dostal k rádiu až odpoledne. Majáky jsem neslyšel, ale na 144320 občas procházel SK3MF z JP92. Dělaly ho i stanice z Prahy. Pak vidím, že se přesunul na 432220, přeladím rádio, tady je krásně stabilní za 559, po několikátém zavolání pobral správně moji značku a dal mi 429. Spojení na 1448km s 8el. a 15W v anténě je komplet. Na 2m jsem ho již nedohnal, před odchodem z klubu potěšil SP1NQN z JO84.

Steffen DD0VF v reakci na mé spojení napsal na chatu jen: WOW!!!

Hamshack OK1KUR + dualband DK7ZB + výhled na sever

Listopadová Es na 6m

2011-11-09T20:03:00.006+01:00

V poslední době občas nakouknu do 6m dx clusteru, kde se to spoty mezi jihem Evropy a Afrikou jenom hemží. Den před A1 Contestem jsem zaběhl na klub a zkusil jsem sked s Paulem ZS6NK, kterého jsem letos v květnu už slyšel, ale nezadařilo se. Každopádně Paul pracoval i se severem Evropy. Od nás tudíž chodila vcelku pěkná Es do OH a ES. Ač to není nová zem, tak z wkd stanic potěšil kupř. OH0RJ z JP90.

V tomto týdnu to vypadá na pěkné tropo podmínky na sever Evropy.

A1 Contest 2011, OK1ZHS

2011-11-06T21:17:00.007+01:00

A1 contest je další závod, ve kterém jsem testoval, co umí dualband od DK7ZB. Závod jsem pojal rekrečně s tím, že se možná vyvrbí nějaké tropo na sever. Tropo skutečně chodilo, bohužel jen z OK2, SP9 a UR, zejména do OH.

Závod tedy rozjíždím z Dejvic s 5el. a 50W, co dá FT897. Do začátku závodu jsem nestihl dodělat připojení pastičky přes sériový port, holt vstáváni ve 1200 nebylo to pravé ořechové. Výzvu jsem nakonec pouštěl přímo z TRX s využitím fce BEACON MODE (díky OK1GHZ za tip). Na výzvu toho moc nepřichází, takže často ladím a nebo domlouvám skedy z ON4KST. Těší mě vcelku velký počet HA a S5 stanic. Testuji odkud, jestli vůbec, se dají dělat I stanice, první se daří IQ3AZ z JN65, takže alespoň čistý jih je vcelku otevřený. Hned z kraje závodu domlouvám SK7MW z JO65 a také 7S7V z JO65, který se stává na dlouho dobu ODXem. První sked s SM7GVF nevyjde a další se mi nepodaří do konce závodu domluvit. Zkouším několik skedů s UW5W z KN29, ale stejně jako v UHF, žadný nevyústil v dokončené spojení. Několikrát za závod slyším HB9BQU/p z JN37, má vcelku silný signál, ale nikdy mě nepobral. V závěru závodu přichází na výzvu DL1SUZ z JO53 a taky se mi daří sked s DF0MU z JO32, asi ke mně propálil díru.
Závod jsem chtěl ukončit asi 2 hodiny před koncem, jelikož jsem se moc nevyspal, ale povedený sked s Waltrem IK5ZWU/6 z JN63 mně pomohl překonat krisi. Walter se stává ODXem závodu. Celkem mám v deníku 134QSO a něco málo přes 30tis. bodů. V závodě jsem poprvé použil místo cestovní pastičky od MFJ (zakoupenou z nouze před cestou do EA8), cestovní pastičku made by OK1QO zakoupenou v Holicích a je to opravdu velký rozdíl. Dvoupádélko od Jendy je vskutku povedená práce.

Pásmo 2m

Valid QSOs: 134
Sum of dist.: 30360 km
QRB/QSO: 226
ODX: IK5ZWU/6 from JN63GN at 741 km
RIG: 5 el. DK7ZB, FT897, 50W
QTH: Prague 6 - Dejvice, JO70EC

sbírka veteránů Prdec o dva takty bohatší

2011-11-04T17:38:00.000+01:00

V skoro až symbolický datum 1.11.2011 se sbírka veteránů Prdec rozšířila o další přírůstek. Tentokrát to není zástupce flotily Škoda, ale jde o zástupce bývalého východního německa. Trabanta P 601 limousine z roku 1971 zachránil před likvidací Ondra OK1CDJ. Auto po prvním majiteli se zdá být až na drobné závady způsobené dlouhodobým odstavením ve velmi slušné kondici. Prozatím jen pár záběrů nového přírůstku po přivezení do nového bydliště.

Ondrův Trabant po příjezdu do nového bydliště

velmi zachovalý interiér

první metry šťastného majitele za volantem

výstava služebních vozidel u Globusu 15.10.2011

2011-10-29T09:47:00.001+01:00

Obchodní centrum Globus Pardubice uspořádalo v sobotu 15.10.2011 den s Integrovaným záchranným systémem.
V rámci této akce probíhala i mini výstava historických užitkových vozidel, které jsem se účastnil s mojí Hajtrou. Podpořit mě přijela i sanitní Škoda 1202 z Prahy. Ve slunečném sobotním dopoledni tak mohli náhodní nákupůchtiví návštěvníci Globusu porovnat rozdíly mezi sanitní verzí a vozidlem Veřejné bezpečnosti.

setkání služebních Škodovek 1202

Stará čína 2011

2011-10-29T09:22:00.000+01:00

Kratochvilná výletní jízda u příležitosti zakončení 51. sezony Pardubického veteranklubu se konala v sobotu 8.10.2011. Výletní jízda byla nakonec díky počasí zkrácena a jeli jsme pouze do Lázní bohdaneč, kde po obědě proběhlo vyhodnocení sezony. Můj příjezd na akci byl zpestřený neočekávanou závadou v podobě nefunkčního řazení. Po bleskové opravě, která proběhla u zámečku v Čivicích auto nakonec akci zvládlo bez dalších problémů.

oprava řazení v Čivicích

Hajtra po dojezdu do Lázní bohdaneč

Oldtimer corso 2011

2011-10-29T09:05:00.000+01:00

V rámci Pardubických městských slavností se v pátek 7.10.2011 uskutečnila pravidelná vyjížďka veteránů po měste s názvem Oldtimer corso. Na akci jsem vyrazil se svým služebním vozem. Zdenda se svojí Šmoulinkou zajišťoval ozvučení akce na Pernštýnském náměstí.

hlídka Veřejné bezpečnosti u svého vozu během kontroly veřejného pořádku

průvod veteránů na Třídě míru


osádka vozu veřejné bezpečnosti ve službě

galerie fotek z akce je k vidění tady

Tropo podmínky pokračují

2011-10-17T20:58:00.004+01:00

Tropo podmínky pokračují i v půli října. V neděli i dnes v pondělí pracovala celá řada DL i někteří OK s EA a F z IN čtverců. Vašek OK1FD z JO60CF zaspotoval EA1MX z IN73, skočil jsem na chvilku na KURník, ale ani ťuk. Chodilo to cca od 600m.n.m.

Po práci jsem se do klubu vrátil, pásmo bylo stále otevřené. Bohužel aktivita stanic byla dost nízká, potěšil akorát HB9EOU/p z JN37, kterého mám přes kopec a hrál tady 57. I sever je stále otevřený, ale SM7GVF to bohužel sám nevytrhne. Tak si posteskly stanice od Mnichova, jelikož v JN57 měl UFB signál celý večer, ale víc stanic nebylo QRV.

UHF Contest 2011, OK1ZHS

2011-10-02T22:32:00.013+01:00

Na letošní UHF Contest bysme se sešli jen asi ve třech, tak Ondra 1CDJ a Béda 1VDJ závod odpískali. Původně jsem plánoval se s YL zastavit na Spálavě, trochu se provětrat a případně vztyčit 23cm alespoň na malý stožár, Hepburn sliboval dobré podmínky. Nakonec jsme ale zůstali v Praze.

Závodu jsem se úplně vzdát nechtěl, skočil jsem tedy na rk 1KUR JO70EC s tím, že rozdám body. Rozdávání se ale protáhlo takřka na celý závod.
Ve 1400 UTC začíná závod, hned první se daří HA7P z JN97. Západ a jihozápad je z Dejvic dost špatně průchozí, takže většinu DL dělám ze severu. Podmínky na sever jsou zvednuté, ale chodí to jen z kopců. Celá řada OK dělá LA, SM a OH. Zkouším hromadu skedů přes ON4KST, ale spojení nad 500km jsou zakletá, UW5Y z KN19 občas prochází, spojení se však nikdy nezadaří. Dlouhou dobu zůstává ODXem HA6W z KN08 necelých 500km a několik S5, vše dělané díky CW. K ránu se rozhoduji, že přespím na rk na zemi. V 6 vstávám a pokukuji po SK7MW, bohužel má ještě půlnoc. Dále prosím Kjella SM7GVF z JO77, prochází pěkně, ale spojení není komplet. Za hodinu ho zkouším znovu a spojení se daří dokončit, 770km s 8el. a ožebračenými 20W na anténě. Mezitím přichází SK7MW z JO65 a jde hned napoprvé. Do konce závodu se daří ještě několik pěkných spojení jako DL1SUZ z JO53. Hodinu před koncem závodu pociťuji nedostatek spánku, vypínám rádio a jdu spát.
Skore se zastavilo na 93 QSO a 18381 bodech.

Pásmo 70cm

Valid QSOs: 93
Sum of dist.: 18381 km
QRB/QSO: 197
ODX: SM7GVF from JO77GA at 770 km
RIG: 8 el. DK7ZB, FT897, 20W
QTH: Prague 6 - Dejvice, JO70EC

Tropo podmínky na přelomu září a října 2011

2011-09-29T18:29:00.012+01:00

Od začátku týdne Hepburn věstil, že by v týdnu mohly být dobré tropo podmínky. V pondělí večer to přes tropo nijak nechodilo, ale za to se objevila aurora. Po 6 letech jsem slyšel stanici via AU, SM7GVF z JO77 tady občas procházel 55A. Bohužel jsem se se svojí skromnou výbavou nedovolal.
Ve středu byly podmínky již o poznání lepší, bohužel nebylo koho dělat. Zkusil jsem sked s SM7GVF, ale napoprvé se spojení nepodařilo. O cca 2 hodiny později oboustranně za 559.

Ve čtvrtek ráno hraje v Praze na 5el. LA8VHF/B z JO48 539-559. Na pásmu není jediná LA stanice. Dělám několik blízkých SM7ček, SM7FMX z JO65 (má jen 5el. a 20W) se daří i na 70cm. Škoda, SM7NR z JO76 mě tušil, ale spojení neprolezlo. Odpoledne jsem připravil nový kabel, jelikož RG213 s třemi redukcemi není optimální. RF240 není taky super kabel, ale alespoň odpadly redukce PL-N a jedna spojka. Odpoledne už LA maják nebyl slyšet, takže domluvený sked s LA3BO nevyšel. Před odchodem z klubu ještě loguji SP1MVG toho času v JO74, což je vcelku rare #.
Podmínky by měly vydržet i přes víkendový UHF contest.

Otestování nové dualband antény v 70cm NAC

2011-09-14T16:19:00.003+01:00

Na setkání v Holicích jsem si na radioklub 1KUR do Prahy koupil dvoupásmovou 2m/70cm anténu postavenou Pavlem 1ADT podle návrhu DK7ZB. Anténa má ráhno dlouhé 1.5m, což vede na 5el. na 2m a 8el. na 70cm. Anténu jsem stihl instalovat na budník elektrofakulty ještě před 70cm NAC a těšil jsem se, co se s tím, a s 20W z holé FT897, dá udolat.

Prvního dělám DG0VOG z JO60, je to sice kousek, ale signál má pěkný. Záhy pokukuji po nějakých severských stanicích, SK7MW z JO65 dělám na první pokus s reportem 539, chvíli po něm přichází ODX SM7DTE z JO75 následovaný DL0VV z JO64, oba s reportem 529.

Závod jsem nejel až do konce, ale ještě potěšilo několik SP stanic v čele s SP2DDV z JO83. Celkem 11 spojení, body jsem ještě nespočítal. SK7MW, který byl za každých podmínek na 2m dělatelný na drátový dipol, si oddychl, že jsem konečně pořídil anténu. Paradoxní je, že na Pavla 1ADT, ač měl v Praze pěkný signál, jsem se v závodě nedovolal.

TOP 5 QSOs
SM7DTE z JO75CN, 607km
SK7MW z JO65MJ, 595km
DL0VV z JO64AD, 477km
SP2DDV z JO83VE, 416km
SP7TEE z JO91QR, 394km

Škoda 1201 Karkulka svatební

2011-09-09T17:32:00.000+01:00

Minulý týden jsem připravoval Karkulku na svatbu kamarádů, dnes se mi dostala do ruky konečně jedna z fotek, ze spanilé jízdy novomanželů Kristýny a Aleše. Nedalo mi to tu fotku nezveřejnit po tom, co jsem psal report o přípravách minulý týden.

Karkulka vezoucí novomanžele na první společné cestě

VHF Contest 2011, OK1KPA

2011-09-06T14:19:00.003+01:00

Letošní VHF contest jsem (1ZHS) trávil s kolegy v Krkonoších. Po příjezdu do Pardubic jsem v poslední hodině závodu rozdal pár bodů. Komentář Bédy 1VDJ je uveden níže, později doplním i nějaké statistiky.

VHF Contest pohledem Bédy OK1VDJ

Na kopec jsem dorazil v sobotu dopoledne, Míla CPU dorazil večír lehce po 19h, odjeli jsme závod nonstop v klidu a pohodě ve dvou, podmínky mně přišly lepší v sobotu než v neděli (v sobotu Míla udělal Ukrajince 1200km), chodilo to docela i v noci ze soboty na neděli. V neděli ráno při rozednění místo toho, aby se pásmo probudilo, tak usnulo, rušení na pásmu bylo podstatně víc jak o polňáku (bylo dost nepříjemnejch silnejch spletrů), tak jsem to viděl já. V sobotu asi 10-15min před závodem se na kopci stavil Lukáš 1MHW z OK1KCR s paní a mrňousem a podivoval se, jak je na Spálavě pusto.

Celkem 467 spojení, 131384 bodů, IC-746PRO + Beko 500W + 16el F9FT.

příprava Karkulky Škody 1201 STW

2011-09-02T20:59:00.000+01:00

O nadcházejícím víkendu jsem slíbil další odvoz svatebčanů v rámci slavnostního dne. Pro odvoz si kamarádi vybrali mojí Škodu 1201 STW Karkulku. Dnes jsem věnoval celé odpoledne umývání, leštění a zase umývání, zkrátka kompletní očistě auta jak z vně, tak i uvnitř. Paparazzi zvládli udělat i pár fotek, na kterých jsem vidět při práci.

Spartakyáda 2011

2011-08-17T12:08:00.004+01:00

Čtvrtý ročník srazu Spartaků se konal tradične v Trhové kamenici o víkendu od 12.-14.8.2011.
Motto letošního srazu bylo cestování a cestovatelské doplňky na vozidle. Žábu jsem letošní rok vylepšil v duchu srazu o zahrádku s houpacím kohoutem a zapřáhnul jsem i přívěs, který byl nakonec jediný na celém srazu. V pátek se na místě konání začaly sjíždět první posádky, ostatní dorazili v sobotu. Naší sbírku spartaků doplňoval ještě Luk c Verčou se svým Standou.
Cílem sobotní orientační jízdy byla rozhledna u obce Vojtěchov, kde proběhlo klasické focení Spartaků. Na focení se nakonec sjelo 25 aut.
Akce tradičně na vysoké úrovni a pořadatelům patří velké poděkování.

Lukův Standa a Žába před startem moje souprava v neděli před sokolovnou
společné focení na rozhledně u Vojtěchova
kompletní galerie fotek je k vidění tady
Co nafotil Luk zde

Malý dárek pro Váňu aneb VB v Českém ráji

2011-08-14T22:11:00.008+01:00

Minulý týden jsem se krátce mihnul v Českém ráji. Při cestě na obídek do obce Krčkovice jsem se svou YL záhledl tento VB povoz. Není to sice originál, ale i tak myslím, že oko milovníka služebních vozidel potěší.