Prdec - Pardubice Hradec

Es na 2m 29.5. 2012

2012-05-29T23:36:00.000+01:00

Dnes mi do restauračního zařízení dorazila sms o probíhající ES do EA. Rychle jsem dopil, rozloučil se s vyděšenou YL Verčou se slibem, že jí zmařené posezení vynahradím. Na klubu jsem byl během 10 minut. Na pásmu bylo živo, ale signály již slábly, hrd jen několik EA5 a EA6. Zavolal jsem EA3EVL z JN00, spojení je snad kompletní. Pak pásmo ztichlo. Už jsem chtěl odejít, když v tom se opět začly množit spoty v clusteru. Jako první se daří EA2AGZ z IN91 a pak EA4EHI a EA4LU, oba z IM68 tedy QRB přes 2000km. Sporadika trvala celkem skoro 2 hodiny. Na několik stanic jsem se bohužel nedovolal, i když burácely 59 (EA7HV IM77, EC4TR IN80). Trošku mě v ES mrzí, jak stanice mnohdy bazírují na předání lokátoru.

RIG: zapůjčená TR751 (tnx CDJ) a 5el. DK7ZB 30m agl.

Podmínky na 6m a 2m v druhé polovině května 2012

2012-05-25T13:54:00.000+01:00

Minulý týden jsem si trošku zaskřípal zubama, jelikož mám FT897 v opravě a 6m chodil perfektně via TEP do Jižní Ameriky. Jeden večer jsem to nevydržel a alespoň jsem zapnul Mizuho s dipolem, ale žadná SA u mě neprocházela. Wkd akorát new # UW2ZM KN57, který potěšil zejména díky použité výbavě. Tento týden jsem se zaposlouchal ve středu, kdy pěkně procházela Afrika. ST2AR KK65 byl chvílema 599 i na mém QRP TRX. I když ho mám dělaného, tak jsem dal párkrát značku a kupodivu mě nebral :-)

Dvoumetr letos trošku pospává, neboť v OK byla zatím snad jen jedna využitelná ES, do UA, 17.5.

22. sraz Škoda historic fan klubu Hradec Králové

2012-05-13T19:57:00.000+01:00

V sobotu 12.5.2012 se konal již 22. ročník srazu Škoda historic fan clubu Hradec Králové. Naše sbírka byla zastoupena 6ti kousky. Zdenda představil po několika letech svojí Škodu 1202 STW Sněhurku v soupravě s karavanem Karosa Dingo, Luk přijel s Octávkou, Miloš přijel se svojí Octavií a karavanem Skif, Mireček měl pujčeného Žabáka, alias Škodu 440 a já jsem dorazil s Škodou 1201 STW Karkulkou.

Sraz jako každoročně velmi zdařilý a ani nepříjemné počasí a vytrvalý déšť v sobotu ráno neubral fantastické atmosféře, která na Stříbrném rybníku panovala.

Zdendova Škoda 1202 STW Šmoulinka po několika leté opravě

Zdendova druhá část soupravy Karosa Dingo

moje Škoda 1201 STW Karkulka v řadě vozů 1200 a 1201

Milošova Octavia mezi Octaviemi

Lukova Octavia mezi Octaviemi


Žabák na kraji řady Spartaků

kompletní galerie fotek k vidění zde

Výlet do OH a ES aneb jak být proklatě blízko OJ0 a o vysílání jen snít

2012-05-12T23:35:00.000+01:00

Na začátku dubna jsem byl se svou YL Verčou na výletě v ES a OH. Zavazadla byla dost plná, tak se mi nechtělo brát rádio s sebou. Navíc planovaný program mně moc prostoru k vysílání nedával :-)

Retro letadlo nebo retro nátěr? Naštěstí to druhé.

V Talinu žije vcelku velký počet radioamatérů, jeden radioklub dokonce sídlil cca 100m od našeho hotelu v místní "SPŠE". Na můj e-mail však nikdo nereagoval a do budovy školy se mi moc nechtělo.

Výhled na moře je pro lidi bez fantasie. Nevím, co na tom pivu vidí...

Celý týden jsme trajdali po výletech. Bohužel očekávané jaro se v těchto končinách mírně opozdilo a tak nás ve většině destinací čekalo 40cm čerstvého sněhu. Kupodivu i pláže Baltu byly liduprázdné.

Balt, Lahemaa park; Starý Talin, old timer v ES.

Abych ale přeci jen získal dokumentační foto vhodné pro tento blog, pořídil jsem soubor fotografií místních dopravních prostředků. Talin byl doslova prošpikovaný trolejovým vedením a proháněly se zde modely, které jsou nám Pardubákum blízké. Mělo to však i své stinné stránky, jelikož ten, kdo má čísla trolejbusů spojená s konkrétní pardubickou trasou, tak zde narazí. Jako onehdy já. Nastoupil jsem do trolejbusu číslo 7 a dožadoval se Dukly vozovny, jazykově vybavený šofér si však jen poklepal na čelo.

Výběr z talinských trolejbusů.

V týdnu jsem občas nakoukl na ON4KST, kde byl každý den Ganadij ES3RF. Po několika debatách jsme si domluvili pivko na poslední den našeho pobytu. Setkání se bohužel, díky pracovním povinnostem, neuskutečnilo.

Z ES je to jen kousek do Skandinávie. OH jsme navštívili někdy v půli týdne. Při plavbě trajektem jsme míjeli jednu IOTU za druhou. Do OH0 a OJ0 to bylo coby kamenem dohodil, jen to rádio chybělo. Třeba někdy příště.

Poslední bar před OH, všude vidím IOTU; tramvaj v Helsinkách, Harley-Davidson v Helsinkách.

2. subregionální závod 2012, OK1KPA

2012-05-07T11:11:00.000+01:00

Od Polního dne jsem se sešli opět ve vcelku slušné sestavě: Béda 1VDJ, Ondra 1CDJ, Dan 1TDO, Ivan 1TPW, Standa 1UUS a já 1ZHS. Cíl byl jasný, provést reorganisaci maringotek a odvézt nepotřebné harampádí, přitom postavit alespoň mikrovlny a dvoumetr.

V sobotu dopoledne jsme kompletně vyklidili a vyčistili malou boudu. Člověk až nevěřil, co se do ní všechno vešlo. Po obědě se část týmu pustila do připravy 10 a 24GHz.

Před závodem jsme již QRV včetně SDR přijímače. K rádiu usedáme spolu s Ondrou. Probíhající rain scatter nám hned zkraje závodu přijemně navyšuje skore. Na CW děláme klasické RS stanice: S57C JN76, 9A1CMS JN86, S51ZO JN86, na FM se daří OE3WOG/p z JN77. Je přijemné vidět, že někteří pochopili, že SSB je při RS peklo a naučili se používat alespoň FM. Bohužel jich není mnoho.

Po pár hodinách závodu se spustil velký slejvák a takřka nám znemožňoval práci na 24GHz. Kluci se deštěm nenechali odradit a pustili se pod plachtou do grilování masa.

V neděli se nevysílací část týmu pustila do čištění betonové plochy. Rain scatter se objevil ještě ke konci závodu. Potěšil DL4YAO/p z JN68. Antény balíme cca 2 hodiny před koncem závodu, za sucha se přeci jenom lépe balí.

Celkem jsme spáchali 37 QSO, cca 6000 bodů na 10GHz a 8 QSO, cca 500 bodů na 24GHz. Dvoumetr jsme nakonec nestihli postavit.

Zde jsou k vidění fotky od Ivana.

pozvánka na sraz Škodovek

2012-04-16T20:40:00.000+01:00

11.-13.5.2012 pořádá Škoda historic fan club Hradec Králové 22. ročník srazu na Stříbrném rybníku v Hradci Králové
více info o srazu na stránkách klubu

http://www.skodahistoricfanclub.cz/

Diplom a plaketa z Alpe Adria VHF 2011

2012-04-05T21:59:00.001+01:00

Dnes mi dorazil balík od Richarda OE8RZS, který obsahoval diplom a plaketu z loňského Alpe Adria VHF Contestu. Plaketa je pěkně provedená, jak dokumentuje pořízené foto.

Helgoland, EU-127

2012-03-25T17:17:00.000+01:00

Dnes dopoledne mi dorazila sms, že z JO34WE je na 2m a 70cm QRV DA0HEL. Příležitost udělat si Helgoland EU-127 člověk nemá každý den. Po dopolední sportovní aktivitě jsem se odebral na radioklub a na chatu poprosil Christopha DK2CRN, op. DA0HEL, o CW sked na 2m. Christoph tou dobou brousil FSK, nicméně po 30 minutách jdeme na to. Chvílema u mě prochází, dávám mu 559, což mi potvrzuje, ale je stále v silných únicích, po cca 10 minutách slyším zřetelně řadu 519. Spojení je v logu. Ještě spolu domlouváme 70cm, ale tady ho neberu. JO34 je vcelku vzácný čtverec, tudíž to beru jako příjemný dárek k dnešním narozeninám.

Před odchodem z klubu ještě zkoušíme spojení 5el. na 4el. Y s Juergenem DJ7AL z JO61, nakonec oboustranně za 559.

deset let Spartaka

2012-03-16T10:49:00.000+01:00

Trochu s respektem jsem si uvědomil, že 15.3. tomu bylo už 10 let, co jsme z kovošrotu v Cholticích zachránili našeho Žabáka, tj. Škodu 440. jméno auto dostalo podle své brčálově zelené barvy.

auto stálo odstavené vedle vraku trolejbusu Škoda 9Tr, podařilo se nám ho zachránit a mohli jsme se s ním vydat na cestu k jeho novému domovu

technická zastávka při přetahu

z přetahu auta a z jeho prvního uživení existuje dokonce dokumentační video

po přivezení auta začal kolotoč shánění chybějících dílů a dokladů, ty se nakonec podařily zachránit původní, pouze SPZ dostalo auto nové, tady fotka po přimontování nových SPZ společně s mojí 1202, která v té době měla ještě červenou barvu

před první vyjetím jsme na autě provedli několik kosmetických úprav a auto se stalo částečně dvou barevným

výstava v rámci autosalonu Pardubice v roce 2005

na jaře roku 2007 se auto vydalo s pilotem Mirečkem, který měl auto pro tuto akci zapůlčené i na závod do vrchu v rámci srazu Škoda historic fan klubu Hradec Králové

v létě 2007 jsme se rozhodli uskutečnit částečnou opravu karoserie a laku auta, kdy proběhlo vyvaření nejkritičtějších míst a došlo i na domácí celolak

V tomto stavu auto vydrželo do dnešních dní a aktivně se zúčastňuje různých srazů historických vozide a hlavně dělá radost při občasných vyjížďkách po vlastech českých

v létě 2011 jsem s Žábou pokořil Červenohorské sedlo

příprava na Spartakyádu 2011

V rámci nostalgie jsem sem dal jen pár fotek co mi přišly pod ruku, další velké množství je k nalezení nejen zde na stránkách,ale i třeba tady

Tropo podmínky od 13. března 2012

2012-03-14T11:47:00.007+01:00

Úterý 13.3.

Už před časem Hepburn naznačoval, že by to mohlo od úterý 13. začít chodit do G a F. V úterý probíhal 70cm NAC, kde jsem udělal své tradiční stanice. Řada stanic z OK již pracovala s G, ale mých 5 el. a zavřený západ nedavají velké šance na spojení.
Středa 14.3.
Na klub přicházím kol 10. hodiny a F6CGJ z IN78 prochází 519 QSB, na spojení to bohužel není. Dále nacházím F6KIF/p z JN19, kteří jsou chvílema 549, ale přes velký pile up jsem se nedostal. V Pardubicích na 4x10 el. bývali i 599+20dB. Prolazuji pásmo a na 317 je ve spojení s SP9, G4LOH z IO70, hraje 559 QSB. Napsal jsem mu na chatu a za chvíli je spojení komplet, dostal jsem 529. Spojení na 1400km s mojí skromnou výbavou mě těší, teď vím, že je západ preci jen průchozí.
V odpoledních hodinách jsem už jen čas od času kouknul na 2m a na SSB hezky procházel G3SMT z IO82, pile up ale nešel prorazit a na CW nikdy nepřešel. Alespoň jsem si domluvil sked s DK3WG z JO72 na 70cm, což je pro mě nový čtverec.Před odchodem z klubu ještě zkouším G4SWX z JO02, ale je tady max 519 a nemá už se mnou trpělivost.
Čtvrtek 15.3.
Na pásmu je u mě pusto. Po obědě dávám krátce výzvu a za chvíli mě volá SP1MVG z JO74. Na 70cm bohužel ani ťuk. Podmínky se asi pomalu stáčí na sever, DL spotují LA8VHF z JO48.

Odpoledne náhle překvapila aurora. Stihl jsem poslednich 20 minut, ve kterých jsem wkd OZ1FDH z JO65 a hrd SM6CMU z JO57. Signály rychle slábly a dlouho trvalo než jsem se dovolal. OZ1FDH mi dal 41A, holt 40W nestačí. Spojení via AU po takřka 7 letech. Níže je možné si poslechnout, jak OZ1FDH hrál na 5el.

1. Subreg. 2012, OK1ZHS, REPORT 70cm

2012-03-04T21:04:00.006+01:00

Závod jsem odjel opět z Prahy, protože na Spálavě u OK1KPA jsou antény ještě sundané.
Z počátku mně přišly podmínky dost špatné, tak se několik skedů nezadařilo. Stanic bylo samozřejmě o poznání méně než o UHF. Velice pěkně celý závod procházel HA6W z KN08, ale spojení jsme zkompletovali až po několika minutách. Pak dělám S57C z JN76 a S51ZO z JN86, který byl na první klepnutí.
První sked s SK7MW z JO65 nevyšel a neslyšel jsem od něj ani pípnutí. Zkontrolovali PA a po chvíli je u mě s úniky 599, dostávám 529, ale i to se počítá. Dále u mě pěkně hráli DF0MU z JO32, 9A2SB z JN95, ale 15W nestačilo. Ještě před ulehnutím loguji HA5KDQ z JN97. Neděle byla na dxy chudší, občas jsem odskočil na 2m, pokud někdo chtěl body.
Celkem 61 spojení, 9600 bodů, ODX SK7MW z JO65.

Pásmo 70cm

Valid QSOs: 61
Sum of dist.: 9619 km
QRB/QSO: 158
ODX: SK7MW from JO65MJ at 596 km
RIG: 15W at 8 el. DK7ZB, FT897
QTH: Prague 6 - Dejvice, JO70EC

Jak jsem (konečně)vysílal z křižníku Belfast. A nejen já

2012-02-21T00:44:00.000+01:00

Poté, kdy jsme si s XYL Karlem prolezli v červenci 2010 křižník Belfast v Londýně na Temži, kde jsem kvůli azbestové izolaci nemohl vysílat, padlo nekompromisní rozhodnutí. Z Belfastu prostě Prdec vysílat bude! Osvědčená sestava Vojtík OK1ZHV a Martin OK1FMS byla všemi 10-ti pro, takže se už v říjnu agentura OK1NZJ – Bobeš Logistic dala do práce.

Prvotní bylo plánovat termín, věděli jsme, že členové místního radioklubu – většinou námořníci na penzi – se scházejí v hamshacku vždy ve čtvrtek. Jenže který? Připadal v úvahu konec dubna, začátek května. Martin OK1FMS nemůže 30. dubna – jako hasič drží pohotovost, kromě toho byla na 29. dubna nahlášena akce „Royal wedding“. Volba tedy padla na první květnový víkend. Využili jsme toho, že čím dříve budeme objednávat letenky a ubytování, tím bude vše levnější. Takže letenky byly zabookovány u osvědčené nízkonákladovky Easy-Jet, tři zpáteční letenky včetně jednoho zavazadla (na nezbytné potraviny přesahující povolených 100 ml apod.) stály 6 850 Kč, rychlodráha Gattwick Express - Gatwick Airport to London Victoria GROUP RETURN £61.60 (3 Adults in Package).

Výběr hotelu – limitující byla samozřejmě cena, také jsem nechtěl do částí Londýna, které neznám. Takže jsem zvolil lokalitu jihovýchod Londýna, směrem kde bydlí naše společná kamarádka Soňa, která nám loni poskytla azyl. Nakonec zvítězil hotel Eurotraveller Hotel-Premier (Tower Bridge), Old Kent Road. Třílůžák bez snídaně nás tři vyšel dohromady na £198 za dvě noci. Přes ulici 5 minut chůze obrovské Tesco, před hotelem zastávka autobusové linky přímo k Tower Bridge, kam se jede 15 minut, ke kamarádce Soně domů 15 minut, prostě strategická poloha. Vše jsme zajistili a většinou už zaplatili ještě na podzim 2010.

Vláďa OK1IVZ byl pověřen transportem expedičního týmu na Ruzyňské letiště. A tam se začaly dít věci. Martin zjistil, že jakožto spojový technik má plné kapsy zakázaného kontrabandu. Samozřejmě až po odbavení kufru. Jeden šroubovák vyhodil do koše na odpadky, další výbavu – nádherný nůž, se snažil nechat někde v úschovně zakázaných předmětů. Podařilo se mu to, ale já, Vojta i všichni, kterým jsme to ještě z letiště volali, měli o zábavu postaráno. Nastal průchod bezpečnostními rámy. Já, vědom si toho, jak mně v New Yorku pískal každý cvoček na riflích od Vietnamce zvlášť a ochranka se mi velice důsledně individuálně věnovala, jsem byl totálně bez metalických doplňků nebo je poslal pásem do rentgenu. Martin měl drobné problémy, dáma u pásu poznala radiostanici a chtěla ji vidět. Problémy měl zcela logicky Vojta. Jeho necelých 100ml vlasového šampónu v 200 mililitrové lahvičce dámu zaujalo. Marné bylo Vojtovo vysvětlování, že na lahvičce je sice psáno 200 ml, ale je-li z poloviny naplněná, obsahuje povolené množství tekutin. Dáma zjevně nechtěla pochopit, proč Vojta veze i těch 100 ml šampónu (kdoví proč) a lahvička s námi nevycestovala.

Let proběhnul naprosto v pohodě, přistání také, u okénka rychlodráhy Gattwick Express jsem se musel prokázat kartou, kterou jsem platil, aby mi vydali zakoupené jízdenky. Sedli jsme do vagónu a absolutně v tichosti jsme se rozjeli a jeli tak, že jsme ani jízdu nevnímali. Konzumovali jsme řízky z domova a Martin OK1FMS jen s úžasem konstatoval, že oni mají veškeré sdělovací a zabezpečovací kabely tažené na povrchu. Že toto je u nás vzhledem k jisté komunitě nepředstavitelné!

Na nádraží „Viktorky“ jsme měli první úkol – najít místo, kde se dá dobít naše zapůjčené Oyster Card – obdoba naší Městské karty. Soňa ji rok předtím dobíjela prakticky kdekoliv, mysleli jsme, že to nebude problém. Problém byl, domorodci nechtěli pochopit, že angličtina není náš rodný jazyk, jak policista, tak prodavačka v trafice nás tvrdošíjně posílali do metra, ačkoliv jsme jim tvrdili, že chceme jet autobusem. Až černoška prodávající vlakové jízdenky nám svěřila sladké tajemství, že ač chceme jet autobusem, tak Oyster card se dobíjejí skutečně pod zemí, ve stanici metra. Tak jsme se tam zanořili a poté, co vystáli frontu, jsme si karty nabili na předpokládaný počet jízd.

Nalezení správného terminálu pro autobus k hotelu bylo dílo okamžiku. S čím jsme ale nepočítali, byl řidič v turbanu, který se londýnský doubledecker podle nás spíše snažil ukrást než řídit. V plném autobuse jsme raději vzali zavděk sedadly „for disabled people only“, než se cestou přerazit. Po čtvrthodince sebevražedné jízdy jsme byli před hotelem. Vystoupili jsme, Vojta se důkladně podíval vlevo, zda něco nejede a vstoupil do vozovky. I ozvalo se skřípění brzd a všichni jsme pozorovali vyděšeného Angličana, jak při jízdě vlevo na poslední chvíli zabrzdil půl metru před Vojtou. Vojta si konečně uvědomil, že jsme v Anglii a pak už způsobně vyhledával semafory.

Hotel nás překvapil – ne snad tím, že nejsvětlejší široko daleko byla jeho pákistánská obsluha, ale nádherným pokojem, dvě samostatná lůžka, jedno letiště (zabral OK1NZJ), lednička, kávovar s připravenými sáčky s kafem, čajem a dokonalou koupelnou. Vše umocněné tím, že jsme byli v bloku směřujícím dozadu, do zahrad, nikoliv do frekventované Old Kents Road. V dané cenové relaci jsme asi nemohli vybrat lépe.

Po základním vybalení věcí jsme seběhli před hotel, přímo před ním měl zastávku autobus, který nás dovezl až do Greenwich parku. Prošli jsme si ho, zjistili, že se skutečně Londýn chystá na olympiádu a zpoplatnil i to, co bylo dříve zdarma, vyfotili se u nultého poledníku a seběhli dolů do čtvrti Greenwich. Tam jsem chtěl klukům ukázat jak úl hučící Greenwich Market. Bohužel, ve středu tam byly jen asi dva otevřené stánky. U východu nás ale obtěžovala jakási česky mluvící ženština, která se nám snažila vysvětlit, že v roce 2012 bude konec světa. Přemístili jsme se na Greenwich Pier, kde přistávaly lodě směrem do centra i po proudu k bariérám. Koupili si lístek a vyrazili prozkoumat muzeum Greenwich-e. Bylo nesmírně zajímavé, hlavně nás zaujalo jeho západní křídlo, zvané The Old Brewery. Než nám chlapec natočil pivo, měli jsme všichni možnost degustace a výběru toho, co nám chutná.

Loď. Teda, nebyla to loď v pravém slova smyslu, ale rychlík na vodě. Katamarán, pohon dvojicí turbín, jeho zrychlení by mu záviděl kdejaký osobák. A nikde nečekal – jeden pán nastoupil, manželce zbývalo asi 20 metrů, loď se stejně rozjela, za pár minut jela další. Nesmírně jsme si plavbu užili, jeli jsme až skoro k Westminstru. Naštěstí to bylo až posledních pár minut, kdy Vojta nesmírně spěchal, opět se projevila výhoda znalosti prostředí, bleskurychle jsem s ním prokličkoval do podzemí radnice, kde našel svoji kýženou restroom místnost. Stihnul to.

Martin využil příležitosti, objevil tam „Oriental bufet, £ 7,99 Eat as much as you like“, přezdívaný též „Sežer, co můžeš“. I zaplatil a jedl a jedl.

Asi po půlhodině přežírání jsme ho s Vojtou odstrkali na zastávku autobusu a přemístili se do hotelu. Tedy přecpaný Martin šel do hotelu rovnou, Vojta s Bobešem do velkého Tesca pár minut od hotelu. Vojta platil v pohodě, na mě černá holčina u kasy vyštěkla „Your Clubcard!“ Bál jsem se odporovat a jal se svoji kartu vytahovat z peněženky s opatrným upozorňováním „But its from Czech Republic…“ Na to ona zase „Your Clubcard!…“. Dostala, co chtěla, nešťastně kartou manipulovala u skeneru, ten pípal, ale nic, Vojta je schopen odpřisáhnout, že v obchoďáku začaly pohasínat okolní pokladny, nevím. Nakonec pochopila, Clubcard mně vrátila, já mohl v klidu zaplatit těch pár nádherných nákupních tašek s beruškami a něco málo k jídlu.

Vojta chtěl ochutnat zakoupené pivo, ač jsem nabízel otvírák, starý zálesák Martin se nebídl, že lahev otevře přes futro dveří v koupelně. Copak o to, povedlo se, ale následně musel stírat podlahu a Vojta pivo stejně vylil, protože omylem koupil nějaké ovocné či co.

Ráno nastala příprava na hlavní bod programu, nasedli jsme na autobus, dojeli k mostu Tower Bridge. Vzhledem k časové rezervě jsme obešli hrad Tower a vydali se podél Temže na nejbližší most proti proudu Temže a zpátky po druhém břehu. Pak jsme způsobně zaplatili vstupné a ponořili se do nitra palub i podpalubí křižníku. Jako správní technokrati a milovníci staré techniky jsme tam byli naprosto u vytržení. Kam se dalo, tam jsme vlezli, byť některé průlezy nebyly stavěny na naše hezké postavy s batohem a záložním padákem, ale nakonec jsme se dostali všude a byla to parádička.

Konečně jsme skončili v hamshacku GB2RN. Tam nás uvítali dva členové radioklubu Britského královského námořnictva a rozdělili jsme se k rádiům. Martin OK1FMS vytáhnul svůj památný klíč značky Junkers z německé válečné lodi, před mlsnými zraky anglických radioamatérů zapojil a začal vysílat. My jsme se s Vojtou OK1ZHV posadili k druhému rádiu, kde se naši kolegové snažili zprovoznit RTTY pracoviště. Po chvíli se sice povedlo, nicméně ač každý na jiném bandu, přesto jsme si vadili. Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, tak jsme se gentlemansky podělili o jediný transceiver. Aj tak jsme si užili a byla to paráda dávat výzvu „CQ CQ, this is station GB2RN calling from Her Majesty Ship Belfast from river Thames in London…“. A nádhera poslouchat vyděšeného OK2 amatéra, kterému jsem po odpovědi na call dával report v češtině. Chvíli nemohl pochopit, jak to, že Čech vysílá z britského křižníku J. Pohodička to byla do okamžiku, kdy mě někdo zjevně napráskal na DX Cluster a já se začal potit v pile-up-u. Na moje prosebné oči věrného psa reagoval Vojta i Martin jen smíchem, ať si to užiju. Přežil jsem to, udělal řadu QSO a byla to paráda. Sice jsme každý vysílali jen něco přes půl hodiny, ale rozhodně toho nelitujeme a byl to skvělý zážitek.

Pak jsme ještě prolezli zbytek lodi, hlavně nás fascinovala její strojovna a zázemí s obráběcími stroji, za které by se nemusel stydět ani menší kovozpracující podnik. A výprava školní mládeže, kterou paní učitelka důrazně umravňovala slovy „Mluvte děti slušně, tihle pánové vám rozumějí…).

Ještě jednou jsme přeběhli Tower Bridge, v přilehlém obchůdku nakoupili pár dárků domů, vyfotili si první ženu ve funkce Beefeetra – paní Moiru Cameron a vrátili se na hotel.

Po krátké relaxaci jsme se odstěhovali do recepce odzkoušet, jak místní dovedou točit pivo. Bez problémů, spíš byl problém vrchovatý půllitr nevybryndat cestou ke stolu. V prostoru recepce sedělo pár černoušků oblečených v pestrobarevných dekách a s nohami na stole. I napodobili jsme je, zjevně to tam bylo běžné.

Večer jsme vyrazili navštívit Soňu a jejího manžela. Cestou jsme narazili na další bufet, tentokrát s cedulí „Chinese Japanese Thai & Others – Eat as much as you can“. I překonali jsme se a skutečně jedli „as much as we can“. Okrajovou částí Burgess parku jsme pak bezpečně dorazili k Soně. Ta nás překvapila připravenou půlkou kuřete na osobu. Přestože jsme už byli ve stádiu „We can not eat anything“, překonali jsme se. Pak nás Soňa vyprovodila do typické pub kousek od jejího bydliště na Guinesse. Přestože čtvrť Peckham, kde Soňa bydlí (ano, i zde se poté loni rabovalo), neoplývá obyvateli bílé pleti, v hospodě jsme narazili na všech asi 10 místních bělochů. Zde zase nebyl nikdo jiné barvy pleti než bílé. Po dvou pivech (každé za 4 libry) jsme vyrazili kolem půlnoci na hotel. To jsme zase už potkávali jen lidi, kteří naprosto splývali s noční tmou. Ale naprosto jsme to nevnímali a cítili se zcela bezpečně – netušili jsme, jak to bude pár stovek metrů odtud pár měsíců poté vypadat.

Před hotelem se něco dělo – zjevně tam byla svatba, byť se nám zdálo, že nevidíme nevěstu, ale více než jednoho ženicha. Byli to oni černoši ve svátečních dekách a plno dalších. Právě, když dělali společnou fotografii, nenápadně se mezi ně vmísil Martin OK1FMS a pak s uspokojením pravil „To jsem zvědav, která z rodin bude mít průšvih, že má v příbuzenstvu bělocha… :-)

Vzhledem k tomu, že nám letadlo letělo v podvečer, využili jsme dopoledne k procházce Londýnem. A hned jsme začali prohlídkou mostu Tower Bridge, nechali jsme se vyvézt výtahem do horního patra jedné věže. Prošli jsme si spojovací chodbou vysoko nad vozovkou do druhé věže, cestou samozřejmě fotili jak o závod a vzpomínali na vysílání z Belfastu. Pověstná třešnička na dortu byla strojovna mostu Tower Bridge a v ní dokonale udržované soustrojí ovládající jednu část zvedání vozovky. To byla paráda a dlouho jsme se nemohli od té krásné podívané odtrhnout.

Ve finále jsme už jen volným krokem došli proti proudu Temže až k Westminstru, naposledy se podívali do hotelu (dvě jízdy autobusem navíc pro bezplatně uschovaná zavazadla vyšla levněji než úschovna v centru Londýna – a to výrazně). No a s jedním přestupem se vypravili na Viktoriino nádraží. Cestou jsme byli zcela jasní jedné místní stařence, tak nás upozornila, že jestli jedeme na nádraží, ať koukáme vystoupit. Děkujeme babi J.

No a na rozloučenou s Londýnem jízda Gattwick expressem a díky velké časové rezervě i dlouhé čekání na letadlo v letištní hale. Předtím jsem si bohužel při průchodu bezpečnostním rámem zapomněl sundat hodinky a poslat je na pásu pod rentgen. A tak jsem zase pískal. Vojta taky. V tu chvíli se na nás vrhnul vysoký a ramenatý černoch z ochranky s rukama připomínajícími lopaty na uhlí. Ale nesmírně procítěně pohmatem zjistil, že nic nebezpečného nevezeme, citlivě mně srovnal ortézu na koleni pod riflemi. Až na nás jeho něžný přístup dělal dojem, že není letištěm placen, ale že naopak si sám platí, aby tuto práci mohl vykonávat. Pak už nás čekal klidný a pohodový let domů s nádhernými pohledy na zapadající slunce. Martin si na letišti vyzvednul své zbraně, nasedli jsme k Vláďovi do auta a plni nádherných ham i non-ham zážitků vyrazili do rodného města.

No a co letos – vymysleli jsme si muzejní ponorku U995 v Německu, ale přišla nám odpověď, že tam jen jednou do roka mohou vysílat radioamatéři - bývalí a současní námořníci z Německa, no a nikomu jinému to nepovolují, ani německým amatérům. Ale máme s Martinem a Vojtou v záloze jeden bombastický plán, se kterým se snad brzy na Prdci ozveme.

Zde je téměř kompletní fotogalerie z našeho výletu.

A abych nezapomněl - zde jsou oficiální stránky křižníku Belfast i s fotografiemi našich maličkostí.

A zde je na stránkách BBC článek a video popisující, jak se půl roku po naší návštěvě zřítil přístupový můstek na loď.

Teď mně právě moje XYL Karel říká - Proto se na vás asi tak mile tvářili, když v informacích k hotelu bylo napsáno "Gay friendly" a vy jste tam přijeli tři chlapi. A taky to může vysvětlovat, že jste u té svatby neviděli nevěstu :-)

No a pro úplnost - fotky jsou dílem Zdeňka, OK1NZJ a Martina, OK1FMS, video jsem poskládal z klipů Martina OK1FMS a jeho Lumixu.

Zapsal tak jak mu ten Němec po téměř roce umožnil Zdeněk, OK1NZJ (Bobeš)

Zimní QRP závod 2012, OK1ZHS

2012-02-06T17:10:00.005+01:00

Letos se náš klasický zimní tým nějak rozpadl a tak jsem se rozhodl, že rozdám body alespoň z Prahy. Ač jsem podmínky závodu mohl splnit tím, že bych vyběhl na střechu, odinstaloval anténu, pak ji zpět nainstaloval a k rádiu připojil gelovku, přišlo mi to střelené. Bylo tudíž lepší nechat vše při starém a těm několika stanicím na kopcích dělat protistanici.

V neděli jsem tedy vyrazil na dlouhou, sedmiset metrovou, pouť dejvickou kotlinou. Na vrátnici fakulty seděl můj oblibený vrátný, kdysi toužil být radioamaterém, jak se mi jednou svěřil. V radioklubu stíhám i rychlou snídani, pásma ještě tou doubou zejí prázdnotou. Cíl závodu je jasný. Hledat po pásmu a občas dát výzvu, aby si mě našel, co největší počet kopcových drsňáků.

Na 70cm byly vcelku mizerné podmínky, spojení přes KST jsem ani nedomlouval, pokud nešlo vyloženě o závodící stanice. Celkem 15 spojení, 1074 bodů, ODX SO9A z JN99.
Na 2m bylo živěji, na výzvu přišlo i několik DL z BBT contestu. Celkem 32 spojení, 2094 bodů, ODX OK2BMU z JN99.

P.S.: na pásmu mě potěšili Pavel 1ADT s Martinem 1ELA, kteří přece jen nenechali zahálet značku OK1KCI a závod odjeli kousek od Spálavy.

Zimni QRP aneb OK1KCI od Chloumku

2012-02-05T19:50:00.021+01:00

Rok s rokem se opět sešel a máme tu něco jako zimní polňák.

Záměr byl odjet tento závod z neobvyklého kopce - alespoň tedy pro mne. Avšak s třeskutými mrazy nápadů ohledně QTH ubývalo. A rozhodnuto - vysílat se bude z místa dosažitelného autem - nedaleko Hlinska vrch Pešava (plus dvě nahradni QTH). Vysíláni z auta znamená ještě vyrobit kotvení stožáru na nové auto. Ve středu před závodem byla kotva zhotovena, a aby byl vysílací komfort úplný, našel a přizpůsobil jsem ke stožáru i rotátor. No to bude luxus.

A tak jsme ve dvou Martin OK1ELA a Pavel OK1ADT v sobotu po osmé hodině vyrazili vstříc nejvyššímu vrchu Železných Hor.
Před devátou hodinou přijíždíme do Jeníkova. Ale ouha - cesta k vrcholu je zatarasená horou sněhu. Po zhodnocení situace jedeme na jistotu, tedy směr Chloumek. V 9:20 jsme na míste a začíná složení stožáru, osazení anténami, vztyčení a utvoření improvisovaného pracoviště na zadním sedadle Transitu. Asi s pětiminutovým meškáním začínáme.

Závod rozjíždí Martin. Zhruba po půl hodině jej střídám a na 70 cm vydržím až do konce.
Podmínky nejsou nic moc. I učastníků je poněkud méně než v letech předchozích (asi silný mráz odradil).

Přesto se podaří dva němci přes 400 km.Přepínáme na dva metry a začíná opět Martin. Zanedlouho mne pouští na chvíli k rádiu, a poté mikrofon z ruky nepouští až do konce. Ze začátku jsme měli na 144 MHz problém s rušením, a tento se podařilo vyřešit vypnutím zdroje pro rotátor. Opět konstatování o nízké účasti i na 2m.

Dvě hodiny po poledni a Zimni QRP 2012 je minulostí.
Zabalit a hurá do tepla domova.

Rekapitulace:
432 MHz
Anténa 23 el.
QSO 20
ODX DL8DAU 485 km

144MHz
anténa 5 el.
QSO 24
ODX OK1DB 146 km

Provozní aktiv, leden 2012

2012-01-21T13:22:00.005+01:00

Minulý víkend jsem se rozhodl, že po delší době odjedu vcelku poctivě Provozní aktiv. Původní plán byl odjet 2m i 70cm. Nicméně se svou výbavou zrovna nepatřím mezi big gun a podmínky během závodu nebyly z nejlepších. Přibližně po 1.5h strávené na 2m se presouvám na 70cm s tím, že už zde zůstanu do konce závodu.

Boj o násobiče je dost neúprosný, jelikož většina stanic na KST nereaguje a mých 15W pileup DL stanic nevyvolá. Na pásmu nacházím DH3NAN z JO50, tak se mně mírně zlepšuje nálada. Dále se daří sked s Palem OM5CM z JN98 a s Reném DL6NAA z JO50. Reného stanice skromností zrovna nevyniká, takže použití yagi na mé straně je takřka luxus. Bohužel čtverce JN69, JO60, JN89 apod. jsou asi na závodní dovolené. V posledních 15 minutách závodu ještě dělám SO9A z JN99 a OL1B z JO80. Tím je závod uzavřen. Celkové skore se zastavilo na 21QSO, 6 násobičích a 342 bodech.

Radioamatérská škola 2012

2012-01-11T12:20:00.003+01:00

Školu nebo chcete-li kurz operátorů, organizuje Dům dětí a mládeže Hradec Králové a radioklub OK1OHK v Autokempu Stříbrný rybník.
NEJBLIŽŠÍ TERMÍN JE VE DNECH 27. 4. 2012, nástup večer, do 2. 5. 2012, složení zkoušek a oběd.
Přednášky budou denně v sobotu, neděli, pondělí a úterý od 8,00 do 17,00 hodin.
V podvečerních a večerních hodinách pak bude probíhat práce na radiostanici.
Ve středu od 8,00 hodin proběhne přezkoušení před komisí ČTÚ.
Přednášet budou:
• předpisy a provoz: Vráťa OK1KT
• technika: Vašek OK1MWA
• antény a šíření: Václav OK1VD
• praktický provoz na stanici: Ivan OK1MOW, operátoři OK1OHK
Všichni lektoři Vám jistě rádi zodpoví jakékoli otázky týkající se radioamatérského provozu. Kurz není pro úplné začátečníky. Předpokládá se, zvláště u zájemců o třídu A, alespoň základní znalost o radioamatérském provozu. Frekventanti budou mít možnost prakticky si vyzkoušet a natrénovat spojení jak na KV (80m). Majitelé vysokoškolského diplomu slaboproudého oboru, nechť si ho vezmou ke zkouškám sebou. Je možné, že budou zproštěni zkoušky z techniky.
Organizátoři i lektoři kurzu vyzývají ostatní OK a OM radioamatéry, aby svou zvýšenou aktivitou na výše uvedených pásmech v době konání kurzu a uskutečněnými QSO se stanicí OK1OHK podpořili frekventanty kurzu a umožnili jim tak navázat co největší počet spojení. Každé spojení bude potvrzeno speciálním QSL lístkem.
Poplatek za kurz je stanoven:
• poplatek dětská sleva do 18 let člen ČRK 450,- Kč
• poplatek dětská sleva do 18 let, senioři nad 60 let 600,- Kč
• poplatek účastníka 850,- Kč
Všechny poplatky budou hrazeny na účet DDM Hradec Králové na základě výzvy organizace.
Vaše přihláška bude akceptována, jakmile Vaše úhrada dojde na účet DDM.
Ubytování a stravování zajišťuje organizátor akce na základě požadavků účastníků. Celková cena ubytování a stravování (snídaně, oběd, večeře) v chatách s vlastní sprchou a WC je stanovena na cca 420,- Kč/ 1 den.
Bližší informace o ubytování najdete na http://www.stribrny-rybnik.cz/cz/
Zkoušky se budou konat formou testu pro obě třídy (A i N) současně, rozdíl je ve výběru a počtu otázek a při hodnocení v počtu potřebných bodů pro danou třídu. Tiskopis přihlášky ke zkouškám ČTÚ si vyplníte na místě. Na místě také obdržíte složenku na zaplacení poplatku pro ČTÚ.
Veškerá vzájemná komunikace bude probíhat pomocí elektronické pošty. Proto Vás prosíme o pozorné vyplnění kolonky "E-Mail", usnadní nám to vzájemnou komunikaci. Jakmile bude Vaše přihláška potvrzena, obdržíte kontaktní e-mail s tabulkou, ve které vyplníte požadované dny ubytování a dny stravování. Pokud se tak nestane do týdne, učiňte dotaz na organizátory proč. Pouze účastníci, kteří provedou úhradu ve stanoveném termínu, budou na ČTÚ nahlášeni ke zkoušce. Možné vrácení poplatku bude řešeno individuálně.
Organizátoři kurzu se zavazují, že Vámi poskytnuté osobní údaje budou použity pouze pro účel organizování tohoto kurzu. Po skončení této akce budou data vymazána.
Ze strany ČTÚ jsme byli upozorněni, že operátorská třída (A nebo N), kterou nahlásíte, bude u zkoušek závazná a nebude ji možné změnit.
Kontaktní osoby:
• Vedoucí RŠ: Ivan Kohout, OK1MOW, 606 427 608, e-mail: ok1mow at centrum.cz
• Organizační záležitosti: Vojtěch Horák, OK1ZHV, 777 758 440, e-mail: v.horak at barak.cz, ok1zhv at email.cz
Sledujte naše stránky, další informace budou průběžně doplňovány. http://ok1ohk.barak.cz/?kurz
Minimální počet účastníku školy je 15 osob. Na zkoušky je počet účastníků max. 30. Poplatek, pro organizátora, za vykonání zkoušky je stanoven na 300,- Kč.

Vojta OK1ZHV

Mistrovství republiky v radioelektronice 2012

2012-01-11T12:15:00.001+01:00

Stejně jako v minulých třiceti čtyřech letech i v roce 2012 bude probíhat Mistrovství dětí a mládeže České republiky v radioelektronice. Tuto technickou soutěž vyhlašuje občanské sdružení Český radioklub Praha a organizuje ji ve spolupráci s dalšími subjekty.
V roce 2012 bude soutěž probíhat v jednotlivých postupových kolech.
Školní a okresní kola, termín březen 2012.
Krajská kola, termín duben 2012.
Postupující z krajských kol se sejdou na Mistrovství ČR 18. až 20. května 2012.
Organizátorem 35. ročníku Mistrovství dětí a mládeže České republiky v radioelektronice je Dům dětí a mládeže Hradec Králové.
Platí propozice schválené Radu ČRK od 1. 1. 2010. Propozice najdete na http://www.crk.cz/CZ/SOUTDETIRADIOC (konec stránky) nebo je každému, kdo si požádá, zašlu v elektronické podobě. Kontaktní osoba pro Mistrovství České republiky je Vladislav Zubr OK1IVZ.

Bližší informace každému podají i organizátoři krajských postupových kol:

Stanice techniků František Pechlát Pod Juliskou 2 160 00 Praha 6
DDM Zdeněk Šrámek U zimního stadionu 1 370 00 České Budějovice
Stanice techniků Martin Moravec SVČ DM 301 24 Plzeň
Sady pětatřicátníků 3
Radioklub lázeňského města Karlovy Vary
OK1KVK Sedlecká 5 360 10 Karlovy Vary
DDM Bílina Eva Klasová Havířská 10 148 01 Bílina
YMCA Liberec (areál TUL-budova E) Studentská 1292/4 460 01 Liberec
DDM Vladislav Zubr Rautenkrancova 1241 500 03 Hradec Králové
DDM Alfa Ondřej Koloničný Družby 334 530 09 Pardubice
DDM Roman Chelík Brněnská 7 682 01 Vyškov
DDM Karel Vrtěl Tř. 17. listopadu 47 771 74 Olomouc
RK OK2KYZ P. O. Box 87 741 01 Nový Jičín.

K výše uvedeným lze přidat velké množství radioklubů, radioamatérů a nadšenců, kteří se k mládeži pobíhající s pájkou po dílně nějakým vhodným způsobem hlásí.

Vojtěch Horák OK1ZHV
vedoucí pracovní skupiny pro mládež a začínající

Přehled našich umístění v roce 2011

2011-12-21T10:25:00.004+01:00

Níže jsou uvedena naše dosažená umístění v roce 2011. Přehledy z předchozích let jsou k vidění zde: 2009, 2010.

Výsledky dosažené pod OK1KPA

Výsledky dosažené pod OK1KCI a OE/OL1P

V Mistrovství České republiky na VKV jsme podle webu OK2KJT skončili na 8. místě.

Radiomatérské setkání Tatry 2011, Poprad

2011-11-22T18:40:00.009+01:00

Do OM vyrážíme tentokrát v obměněné sestavě již ve čtvrtek ráno. Posádku prvního vozidla tvoří: Ondra 1CDJ, Saša 1RS, Ivan 1TPW a Terka, posádka druhého vozu: Standa 1UUS, Eva a já (1ZHS) s Verčou. V Brně se tradičně připojuje Bob 1CDK s Janou. Cestou Standa zahlédl v jednom z přilehlých restauračních zařízení kachní hody, tak bylo o obědě rozhodnuto. Po naplnění našich žaludků pokračujeme směr Poprad. Letos se setkání koná zde, jelikož zázemí v Tatranských Matliarech mírně pokulhávalo.

V Popradu přistáváme v pozdních odpoledních hodinách a už se těšíme na společné posezení u večeře. Hotel Satel, jenž bude po dobu setkání našim domovem, ještě tou dobou zeje prázdnotou. Večeře bohužel mírně zkalila naši radost z příjezdu, neb obsluhující personál zdaleka nedosahoval kvalit ani dříve kritisovaných Matliarovců. Naštěstí Standa se ujal role otčíma a pokoušel se vlídným slovem i dobře mířenou kritikou nezkušená děvčata a chlapce z placu vpravit do správných kolejí.

inverse + Štrbské pleso

Druhý den jsou v plánu výlety. Ondra se Sašou a já s Verčou jedeme vlakem ke Štrbskému plesu. Cestou míjíme rozhraní inverse a před námi se otevírá prosluněné okolí horského jezera, venkovní teplota dosahuje 11° C. Po procházce a obídku v místní přijemné restauraci odjiždíme zpět do hotelu.
Večer probíhá v hotelovém baru, kde zpočátku velice vázne obsluha, nakonec se ale Standovi podařil husarský kousek, neboť kuchař pro nás přichystal i přijemnou noční svačinu.
V sobotu je již setkání v plném proudu, Ondra a Saša nabízí své stavebnice a zbytek našeho týmu buď podpočívá po pokojích nebo bloumá po bleším trhu.
Večer je pak ve znamení tomboly, tance a bujarých radovánek. Pokud pominu dementní chování jednoho z pinglů v úvodu večera, tak lze závěrečné oslavy považovat za velmi vydařené. Tono OM3LU pokřtil svoji novou knihu o historii radioamatérského vysílání v Československu a náš stůl získal v tombole několik hodnotných cen

V neděli vyrážíme v ranních hodinách zpět do OK.

poslední letošní vyjížďka

2011-11-13T20:16:00.001+01:00

Dnešní slunečná neděle mě přesvědčila k tomu, abych se zřejmě naposledy v sezoně 2011 projel s nějakým veteránem. Volba nakonec padla na Příšeru tj. Octavii super. S tímhle autem jsem toho letos moc nenajezdil a navíc jsem vyjížďky využil řádnému promíchání nemrznoucí směsi v chladícím systému auta před zazimováním. Krátká projížďka okolo Kunětické hory byla příjemným zpěstřením podzimních dní.

panorama Kunětické hory s Octávkou v popředí

Tropo podmínky na sever

2011-11-11T08:46:00.018+01:00

Ve čtvrtek začaly pěkné podmínky do SM, OH a LA. Už odpoledne hrál SM7GVF z JO77 naprosto stabilně 579. Na clusteru se objevil spot s SM4BDQ z JP80, napsal jsem tedy na cluster, ať se po mě podívá. Mezitím jsem zkoušel pár skedů, po chvíli opět volám cw výzvu na 290 a záhy mě volá SM4BDQ s perfektním stabilnim signálem 579 na vzdálenost 1138km. Zkoušíme i 70cm, tady u mě neprochází. Ještě slyším 519 8S4S z JP80, ale je na hranici šumu, tak se spojení nepodařilo. Ve 2030 musím QRT, ještě před odchodem dělám SK6DK z JO67 812km. Pak prý na 2m i 70cm v OK burácel LA6MV.

V pátek ráno hrál SK4MPI/B z JP70 na 5el. 549, ale nikdo nebyl QRV. Později se ukázal SM4BDQ opět s obstojným signálem.
Přes den již majáky nebyly slyšet. Na 70cm potěšil SM7GVF JO77 s naprosto stabilní signálem 579, odpoveděl 559 na první zavolání.
V sobotu jsem se dostal k rádiu až odpoledne. Majáky jsem neslyšel, ale na 144320 občas procházel SK3MF z JP92. Dělaly ho i stanice z Prahy. Pak vidím, že se přesunul na 432220, přeladím rádio, tady je krásně stabilní za 559, po několikátém zavolání pobral správně moji značku a dal mi 429. Spojení na 1448km s 8el. a 15W v anténě je komplet. Na 2m jsem ho již nedohnal, před odchodem z klubu potěšil SP1NQN z JO84.

Steffen DD0VF v reakci na mé spojení napsal na chatu jen: WOW!!!

Hamshack OK1KUR + dualband DK7ZB + výhled na sever

Listopadová Es na 6m

2011-11-09T20:03:00.006+01:00

V poslední době občas nakouknu do 6m dx clusteru, kde se to spoty mezi jihem Evropy a Afrikou jenom hemží. Den před A1 Contestem jsem zaběhl na klub a zkusil jsem sked s Paulem ZS6NK, kterého jsem letos v květnu už slyšel, ale nezadařilo se. Každopádně Paul pracoval i se severem Evropy. Od nás tudíž chodila vcelku pěkná Es do OH a ES. Ač to není nová zem, tak z wkd stanic potěšil kupř. OH0RJ z JP90.

V tomto týdnu to vypadá na pěkné tropo podmínky na sever Evropy.

A1 Contest 2011, OK1ZHS

2011-11-06T21:17:00.007+01:00

A1 contest je další závod, ve kterém jsem testoval, co umí dualband od DK7ZB. Závod jsem pojal rekrečně s tím, že se možná vyvrbí nějaké tropo na sever. Tropo skutečně chodilo, bohužel jen z OK2, SP9 a UR, zejména do OH.

Závod tedy rozjíždím z Dejvic s 5el. a 50W, co dá FT897. Do začátku závodu jsem nestihl dodělat připojení pastičky přes sériový port, holt vstáváni ve 1200 nebylo to pravé ořechové. Výzvu jsem nakonec pouštěl přímo z TRX s využitím fce BEACON MODE (díky OK1GHZ za tip). Na výzvu toho moc nepřichází, takže často ladím a nebo domlouvám skedy z ON4KST. Těší mě vcelku velký počet HA a S5 stanic. Testuji odkud, jestli vůbec, se dají dělat I stanice, první se daří IQ3AZ z JN65, takže alespoň čistý jih je vcelku otevřený. Hned z kraje závodu domlouvám SK7MW z JO65 a také 7S7V z JO65, který se stává na dlouho dobu ODXem. První sked s SM7GVF nevyjde a další se mi nepodaří do konce závodu domluvit. Zkouším několik skedů s UW5W z KN29, ale stejně jako v UHF, žadný nevyústil v dokončené spojení. Několikrát za závod slyším HB9BQU/p z JN37, má vcelku silný signál, ale nikdy mě nepobral. V závěru závodu přichází na výzvu DL1SUZ z JO53 a taky se mi daří sked s DF0MU z JO32, asi ke mně propálil díru.
Závod jsem chtěl ukončit asi 2 hodiny před koncem, jelikož jsem se moc nevyspal, ale povedený sked s Waltrem IK5ZWU/6 z JN63 mně pomohl překonat krisi. Walter se stává ODXem závodu. Celkem mám v deníku 134QSO a něco málo přes 30tis. bodů. V závodě jsem poprvé použil místo cestovní pastičky od MFJ (zakoupenou z nouze před cestou do EA8), cestovní pastičku made by OK1QO zakoupenou v Holicích a je to opravdu velký rozdíl. Dvoupádélko od Jendy je vskutku povedená práce.

Pásmo 2m

Valid QSOs: 134
Sum of dist.: 30360 km
QRB/QSO: 226
ODX: IK5ZWU/6 from JN63GN at 741 km
RIG: 5 el. DK7ZB, FT897, 50W
QTH: Prague 6 - Dejvice, JO70EC

sbírka veteránů Prdec o dva takty bohatší

2011-11-04T17:38:00.000+01:00

V skoro až symbolický datum 1.11.2011 se sbírka veteránů Prdec rozšířila o další přírůstek. Tentokrát to není zástupce flotily Škoda, ale jde o zástupce bývalého východního německa. Trabanta P 601 limousine z roku 1971 zachránil před likvidací Ondra OK1CDJ. Auto po prvním majiteli se zdá být až na drobné závady způsobené dlouhodobým odstavením ve velmi slušné kondici. Prozatím jen pár záběrů nového přírůstku po přivezení do nového bydliště.

Ondrův Trabant po příjezdu do nového bydliště

velmi zachovalý interiér

první metry šťastného majitele za volantem

výstava služebních vozidel u Globusu 15.10.2011

2011-10-29T09:47:00.001+01:00

Obchodní centrum Globus Pardubice uspořádalo v sobotu 15.10.2011 den s Integrovaným záchranným systémem.
V rámci této akce probíhala i mini výstava historických užitkových vozidel, které jsem se účastnil s mojí Hajtrou. Podpořit mě přijela i sanitní Škoda 1202 z Prahy. Ve slunečném sobotním dopoledni tak mohli náhodní nákupůchtiví návštěvníci Globusu porovnat rozdíly mezi sanitní verzí a vozidlem Veřejné bezpečnosti.

setkání služebních Škodovek 1202