Zobrazují se příspěvky se štítkemveteráni. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemveteráni. Zobrazit všechny příspěvky

UHF aneb, toulky Krušnohořím

Nádherné slunné podzimní dny přály dobré náladě a rodinné záležitosti mne s manželkou zavály do Krušnohoří. Inu proč si tu chvíli nepobýt? Slovo dalo slovo, k tomu jeden telefonát na Boží dar a rázem tu byl víkend na horách. 

Páteční odpoledne patřilo vycházce na Fichtelberg. Avšak kam oko pohlédlo, nic co by naznačovalo zítřejší radiové zápolení. A tak alespoň teplý nápoj do bříška pro lepší náladu na zpáteční cestu.

Sobotní mlhavé ráno rychle ustoupilo. Mé nadšení pro vycházku na Klínovec drahá polovina nesdílí. Obzvláště po té co vyrukuji s příslibem oběda na střeše Krušných hor, mi musí připomenout staré výlety, kde jsem také sliboval ukojení orálních potřeb, neboť že ku příkladu bouda před lety vyhořela atp. Navíc neopomene dodat: ''tatínek zde již před válkou jako malý chlapeček projížděl''.  Tentokráte hlad i žízeň na vrchu zaháníme. Cestou dolů se zastavujeme u stanoviště OK1KAD. 

Klínovec OK1KAD

Pohovořili jsme tu s Petrem OK1CLU a Zdeňkem OK5ZS. Petr mne ujistil, že z Fichtebergu o závodech již nikdo nevysílá. Škoda. Loučíme se a pelášíme dolů kolem historickěho hraničního kamene. U pensionu osedláme našeho dvaadevadesátikilowattového Olafa a míříme směrem na Spáleniště. Zdravíc prochazíme kolem 70cm pracoviště, až ke stanovišti mikrovln. 

MW stanoviště OK2A


MW pracoviště OK2A


Tady prohodím jen pár slov s Matějem OK1TEH a Jarkem OK1KN. Neodpustím si podotknout údiv nad dosaženými výsledky na 70ti centimetrech, neboť vysílat z křoví a ohřívat okolní lesy... Inu posuďte sami.

70cm OK2A

Za nedlouho sedáme do Olafa a tentokrát nás popoveze na další vrchol, na Plešivec.

Plešivec, výhled směr Klínovec



Koná se tu malé setkání veteránských vozidel. Avšak radioamatérství se tu již asi nějaký čas nerozvíjí. Dále se vracíme zpět ke hranici, večeře, spánek. Nedělní cesta s malou zastávkou v Jílovém končí večer v srdci východních Čech.           







Návštěva Technického muzea v Berlíně



Navstevu muzea techniky jsem planoval na nedeli 28. srpna s umyslem se schovat pred vrcholicim prilivem tepla do ponekud chladnejisich prostor. Avsak v budovach byvaleho nadrazi se vzduch hbite ohrival a kolem druhe hodiny bylo ve vyssich patrech nesnesitelno a rekl bych, ze hure nez venku ve stinu.
pred budovou jsou instalovany proti sobe dve "audioparaboly"- Jenda OK1BDT

... a já. Vyzkouseli jsme je a fyzika nezklamala...


Avsak i prez zhorsene podminky vnimani (34 stupnu uvnitr) jsem se chvilemi nad nekolika exponaty dostaval do radostne euforie a z nekolika kousku i do deprese ci stavu podivneho prekvapeni - tohle je uz v muzeu???.

Tedy dale predevsim s foto.  

Povalecny stredovnny vysilac Telefunken...

...vysilajici z americke zony Berlina.

zarizeni na 10 GHz od DL6MH a DL3WR z roku 1972

FM modulator, oscilator i konec

Qvesle

radio jako zaliba

dik jednoduce signalisaci z kopce na kopec dosla zprava z Borlina do Koblece za 90 minut

bez spojeni neni veleni
nazorne schena televizniho retezce na berlinske Olympiade z roku 1936

kamkorder M5 z roku 1985

rok 1990 a tatova prvni kamera systemu video 8 - na yacatku dovolene ji v Chamu u Hellera kupoval



nekolik generaturu ruzne sily
jsme na zrusenem nadrazi, tak se tu naleza vodarna...

... s cerpaci stanici a plnickou uhli
antena pro prijem signalu z meteodruzic
nevim, ctyri anteny na cumaku letadla, snad radar ci jine zamerovaci zarizeni?

BTSka

Nokia 6210, sakra vzdyt to neni zes tak dlouho co jsem ji mel? a uz je v museu


Nokia 5110, no to uz ja patnact let
Obrazku je jeste mnoho a exponatu jeste vice. Budete-li v Berline a zruvna manzelka i milenka nema cas, ani pocasi nepreje a stat ve fronte na televizni vez se nechce je ten pravy den na navstevu musea tecniky v Berline...

Jeste maly dodatek:

pro studenty nejen pardubske elektroprumyslovky - kterak je to s tema BYTAMA



do nové sezony Spartakem na plný plyn

Pokud jsem loňskou veteránskou sezónu zakončil stylově na Brněnské automotodromu za volantem modrého Spartaka, nemohl jsem si přát víc, než abych následující zahájil stejně a podařilo se.
Tentokrát v rámci nového seriálu okruhových závodů s názvem Penrite classic cup jsem opět mohl usednout za volant Modré střely pod hlavičkou závodního týmu Šulcek racing.
sobotní dopoledne a přípravy v zátiší na dílně
Do Brna jsem vyrazil již v pátek abych se mohl podílet na přípavě auta před závodem. Díky podzimní návštěvě jsem již měl větší přehled o tom jak auto funguje a co vše je potřeba projít v rámci předstartovní přípravy. Ikdyž se jednalo jen o rutinní prohlídku, stejně nám přípravy zabraly do pozdní noci v pátek a velkou část sobotního dne.
auto máme připravené, můžeme vyrazit na okruh
nezbytné "módní" selfie před odjezdem z dílny
Po příjezdu na Brněnský autodrom jsme zabrali místo na parkovišti závodních strojů a mohli se v klidu věnovat rozhovorům s dalšími účastníky akce, které nám zabraly až do pozdních nočních hodin. V nedělní ráno proběhla blesková příprava a mohli jsme za rozbřesku vyrazit na trať. 
 
nedělní ráno a pro tentokrát optimistický úsměv před závodem
poslední domluvy před startem do warm-upu

společnost nám dělala Nádherná Škoda 130 RS kolegy Petra Bořkeho z Hradce Králové
 Zahřívací závod jsme ujeli bez problémů a vše se zdálo, že funguje jak má, po krátké přestávce jsme se znovu vydali tentokrát do prvního měřeného závodu.
vyrážíme do prvního měřeného závodu
 Bohužel jsme nedojeli ani jedno celé kolo a v první polovině závodu nás zastavil defekt na předním levém kole a museli jsme ze závodu odstoupit a do depa se vrátit na odtahovce.
Spartak odstavený mimo trať to defektu předního kola
 Naštěstí jsme měli zásobu náhradních pneumatik a obratem jsme přezuli auto na jiná kola, sice nám to jeden nedojetý závod vrátit nemohlo, ale měli jsme šanci dojet v posledním závodě zdárně do cíle.
připaveno na poslední závod
tak trochu jiný motor než s jakým auto vyjelo z továrny
 Poslední závod jsem se vezl s domovským jezdcem Modré střely Selim a mohl jsem sledovat jakých jezdeckých chyb jsem se dopuštěl a na co je třeba se zaměřit do budoucna. V celkovém součtu tří závodů jsme nedojeli jednou, což byla pořád ještě skvělá bilance, proti druhému autu našeho týmu. V prvním závodě Onřejova Sierra nedojela z důvodu defektu, poslední závod ho zastavilo nefunkční řazení.
Zahájení sezóny na plný plyn považuji za velmi vydařené a oproti podzimnímu svezení jsem si ho mohl více užít.

 onboard video ze zahřívacího závodu
 
onboard video jak jsme moc daleko nedojeli
onboard video jak Seli dával na trati ostatním zabrat


Tak trochu jiný Spartak

Letošní veteránskou sezónu 2014 jsem zakočil velmi stylově. Dostal jsem nabídku jestli bych se nechtěl stát členem závodního týmu Šulcek racing a osedlat na Brněnském Masarykově okruhu závodní modrou střelu Škodu 440.
V rámci dnů otevřené dráhy se na okruhu konala akce Classic Racing Car Meeting , což je setkání majitelů s příznivců závodních strojů.
Podařilo se mi přesvědčit kamaráda zkušeného závodníka Vráťu Izacha, aby se mnou vyrazil a mohl mi dělat poradce a v případě nouze i mechanika.
Do Brna jsem vyrazili již v pátek v podvečer abychom pomohli připravit závodní stroj na nedělní závody.

sobotní příprava Modré střely na nedělní závody
upravený interiér
máme připraveno, naloženo a můžeme vyrazit na okruh
Tento Spartak je "mírně upravený" a byl původně konstruovaný na vytrvalostní závody na okruhu. Kromě bezpečnostního rámu a závodních sedaček je vybavený i silnějším motorem, upraveným podvozkem a dalšími detaily, které ho odlišují od běžných Spartaků.


nedělní příprava před závodem
Po příjezdu na Masarykův okruh v sobotu podvečer jsme obhlédli stroje konkurence a mohli se věnovat debatám o všem možném i nemožném.
Náladu nám v neděli ráno začala kazit mlha a mrholení, které byly předzvěstí toho, že dráha bude kluzká a bude třeba věnovat řízení zvýšenou pozornost. Zkušení závodníci z týmu mě uklidňovali, že není třeba se příliš obávat, ale moje nervozita před startem soupala.
Vráťa, který mě neustále uklidňoval před startem si akci vysloveně užíval
před startem jsem vyslech rady ostřílených závodníků
V rámci akce se jede několik závodů a tak jsem využil prvního z nich k poznání trati a svezl jsem se s šéfem týmu Ondřejem v jeho Fordu Sierra na sedadle spolujezdce. Spartaka řídil kolega Dalibor a to, že se mu povedlo Spartaka rozmotat do hodin mojí nervozitě moc nepřidalo.

trocha páry z motoru po prvním závodě nás nemohla rozházet
póza před startem závodu

Příprava na start závodu

do sedačky spolujezdce a trpělivého instruktora se posadil člověk nejpovolanější Jirka Seli
Do závodu jsem odstartoval se spolujezdcem a instruktorem nejpovolaněším Jirkou Seli, který je domovským jezdcem Modré střely. Po prvním seznámení s jízdními vlastnostmi auta moje nervozita opadla a mohl jsem se plně věnovat skvělým jízdním vlastnotem závodního Spartaka
odjíždíme na start závodu
Modrá střela s mojí maličkostí za volantem během závodu
Modrá střela s mojí maličkostí za volantem během závodu
Modrá střela s mojí maličkostí za volantem během závodu
Modrá střela s mojí maličkostí za volantem během závodu
Spartak po návratu do depa
Po dojezdu do depa jsem musel dát za pravdu všem z týmu, kteří mě před závodem uklidňovali, že Spartak je nesmírně poslušné auto a že moje prvotní obavy byly zbytečné, zároveň ale uznali mé obavy z podmínek, které při závodě panovaly a ocenili můj pud sebezáchovy. Důležité je, že jsme dojeli bez jediného šrámu. Spolujezdec a instruktor Jirka mi během závodu dával dobré rady a velmi mi tím pomohl se lépe seznámit s tratí a využít na maximum možnosti auta.
Na závěr snad ještě velké poděkování šéfovi týmu Ondřejovi, že mi nejen umožnil být členem týmu, ale i odstartovat do závodu, Jirkovi za trpělivost s jako mě instruoval při závodě a Vráťovi za morální podporu. 
Podtrženo a sečteno, zážitků mám na nějaký čas do zásoby a doufám, že to nebylo naposledy, kdy jsem se mohl s Modrou střelou projet.