K tomuto závodu jsme se rozhodli proto, abychom vyzkoušeli novou HW konfiguraci. V prvé řadě šlo o výbavu na 2 metry IC7400, BEKO 600W, 14.el DK7ZB a to vše za použití elektrocentrály HERON a v řadě druhé otestovat nový transvertor na 13cm, který zhotovil Dan OK1TDO. Jelikož to byl čerstvý výrobek, Dan prohlašoval, že bude spokojený i za jedno jediné spojení. Celá naše kumpanie se skládala z OK1JVA, OK1MRI, který dorazil až v neděli a hostujících OK1TDO a OK1ZHS.
Nejdříve to pomalu vypadalo, že to snad odpískáme, protože počasí nevěštilo nic dobrého. Hrozící Emma se pomalu blížila, ale nakonec jsme přece jen vyrazili.
Největší problém byl vztyčit 14. el. anténu. Nárazový vítr byl tak silný, že bylo jen o tom štěstí využít okna ve větrných poryvech. Ale to jistě, kdo byli venku, jistě pocítili. Nakonec se podařilo, stožár jsme zakotvili a můj 10m dlouhý Bleriot, jak familierně nazývám tuto moji novou pýchu, se tyčil ve výšce nad naším ŘOP 37. Tím se mohlo pokračovat v instalaci ostatního vybavení.
Měli jsem tak trochu obavy, že centrála na všechno vybavení nebude stačit, ale opak byl pravdou. Centrála jela jako čert a překvapila mne i spotřeba. Za celou dobu závodu a dobu před závodem a po něm spolkla cca 22 l benzínu. Co se odběru týká, měli jsme dvě pracoviště na 2metru a 13 cm, několik svítidel, dva notebooky. Dvoumetrové pásmo bylo relativně v pohodě. Anténa táhla, doladili jsme Icoma i Beko a byla pohoda. Až na občasné průmyslové rušení, které ovšem zatlouklo všechny slabé signály. Ze začátku byla jen potřeba vyřešit neklíčování přes Kecala, ale nakonec jen upadlý drátek v konektoru do Icoma nám trochu působil jediné potíže na 144Mhz.
Tady jsme už jiný problém neměli.
Ten byl bohužel jinde. Druhé pracoviště na 13 cm nám bohužel nešlapalo a stále jsme nevěděli proč. Nic jsme neslyšeli, nikdo neslyšel nás. Podivné. Zjistit, proč to nefunguje bylo obtížné, neb počasí bylo příšerné. Nárazový vítr, tma, pršelo vodorovně a rozdělat transvertor znamenalo ho mít okamžitě plný vody. Měli jsme i dojednané skedy z dvoumetru, ale stále nic. Dan neustále tvrdil, že vše je v pořádku, ale důvod, proč to nejde, nám stále nebyl jasný.Odpoledne se nakonec umoudřilo počasí a vysvitlo slunko. Tak už jsme nakonec mohli kouknout do vnitřku přístroje. Chvíle zírání do útrob a pak najednou Dan začal nadávat, co že je to za de..... a kre....., a používal i jiná a dost drsná slova. Příčinou nefunkčnosti byly prohozené RX a TX kabely na relátku.
Po jejich přehození najednou transvertor ožil a najednou se podařilo udělat dvě spojení, která odehrál v CW módu Honza ZHS. Dokážete si představit, jak jsme to Danovi dávali sežrat :-)). Nakonec jsme byli rádi, že to vydržel přijímač, když jsme do něj furt cpali výzvy. Ale dá se říct, že plán jsme splnili na 200 procent. Spojení byla dvě.
Takže rekapitulace. Na dvoumetru jen trochu málo přes 200 spojení, na 13 cm spojení dvě.
Ale my jsme neměli za cíl zvítězit, ale odzkoušet zařízení, abychom na PD měli jasno.
Navíc z našeho bunkru, respektive z lokátoru JO80BN to na výhru nikdy nebude. Celou akci jsme také brali jako společenskou akci, takže jsme si i užili. Pivo jsme vypili, likéry taky. Sice ráno byl trochu bolehlav, ale přežili jsme. Počasí se nakonec umoudřilo, na závěr svítilo i slunce. Sice to v tom trvajícím větru bylo o dr… sundat anténu, ale to se nakonec podařilo.
Takže teď už jen čekáme na další závod. Příště třeba zase jako OK1KCI.
73! OK1JVA, Jirka