Alpe Adria Contest 2018 OE/OL0M

V pátek odpoledne vyrážím vlakem do Skalice nad Svitavou, kde mě vyzvedá Míra 2VZE. Záhy se přesouváme do Boskovic, odkud v sobotu v dopoledních hodinách mizíme společně s Liborem 6TW do OE. Letos volíme 50W kategorii, z čehož nejlépe vychází Stuhleck v JN77VN, který je dostupný autem. 
Na Stuhleck přijíždíme v sobotu odpoledne, zde nás již očekává Saša 1RS s Ondrou 1CDJ, kteří sem dorazili z výletu po 9A a S5. Na Stuhlecku je oproti zbytku Evropy vcelku příjemně, takže má člověk šanci se ochladit teplotou pod 20 st. C. Odpoledne trávíme SOTou a debatou s rakouskou policií, jež na nás zavolal provozovatel místní boudy. Policisté byli naštěstí rozumní pánové a zjistili, že nejsme Alpám nebezpeční. Spor skončil smírem a lehce labilní provozovatel nám nakonec poskytl slevu na ubytování. Jak Ondra předpovídal, asi jej hryzalo svědomí :-)
V neděli vstáváme v 6 a vcelku rychle máme pracoviště připravené. K napájení slouží 60Ah baterie dobíjená solárními články. Závod rozjíždíme s nižším výkonem, jelikož nevíme, jak nám bude svítit. Přísun stanic není takový, jaký jsme čekali. Zejména v OK nám přijde aktivita dost nízká. Oproti 5W kategorii se ale daří mnohem více DL stanic a také spojení nad 700 km. ODXem je tradičně PA2CHR z JO32, kterého domlouváme na KST. 
Závod rychle utekl, baterie zvládla celý závod a my máme během 40 minut vše zabalené a vyrážíme směr OK.

Celkem se podařilo 203 QSO, což vyneslo 61683 bodů.

Předchozí ročníky: předchozí ročníky + 2008




Opět jsme o krok dále

V rámci uplynulé neděle resp. QRP/Alpe Adria kontestu jsme se sešli na kopečku za účelem dalšího kroku v budování nového anténního systému na 70 cm. Vzhledem k velmi teplému počasí minulých dní jsme se sešli na kopci již po osmé hodině ranní abychom maximum práce odvedli ještě před největším odpoledním žárem. Sestava byla téměř stejná jako minulý týden, jen Michala vystřídal Sáďa OK1ULL. K našemu překvapení se během dopoledne zatáhlo a kromě studeného větru začalo pršet, což některé účastníky zájezdu trochu překvapilo. Naštěstí jsme zrovna rozeběhli vrtací manofakturu, kterou jsme mohli přemístit do malé boudy, kde za deště vznikly držáky jednotlivých vertikálních sestav. Krátce na to déšť ustal a mohli jsme se pustit do strojení antén. Výsledek je na pohled přinejmenším povzbuzující. Vzhledem k tomu, že ještě chybí kabéláž a stožár se bude ještě sklápět, nebylo osazeno poslední čtyřče na Berlín, které by bránilo pohodlnému sklopení stožáru. Další úspěšný krok je za námi, další některé i nové úkoly před námi, všem opět velké díky za součinnost.