Africké vzpomínky

Stolová hora, Cape Point či Lví hlava - názvy krásné a mystické. Jako kluci jsme četli verneovky, snili o pirátech a udatných námořnících a najednou stojíte na Stolové hoře, díváte se někam dolů na tu krásu zálivu a na tříštící se mořské vlny. Před tím však byla spousta hodin v letadle, pak pozorování přehledového radaru na letišti a mou první zastávkou je hlavní město Jihoafrické republiky, jedno ze čtyř největších měst státu - Pretoria. Když jsem vyšel z letadla, dýchla na mne ta podivná africká vůně květin a ještě něčeho tajemného co voní jen a jen v Africe.

Union Buildings

Snad je to kůže domorodců, snad podivný vítr. Hezké uvítání hned na letišti a hurá do hotelu, trochu se rozmočit v teplé vodě a hlavně spát. V letadle to jde také, ale ani při dlouhých cestách a ani v business třídě to není ono. Hotel Sheraton mi otevřel přívětivou náruč a já padl do morfeova náručí... Ráno mne budí nejen služba, už je snídaně, ale také sluníčko.

Před okny se otevírá impozantní panorama Union Buildings, dodnes sídla prezidenta , které postavil v letech 1909 až 1913 sir Herbert Baker. Stavba svojí jedinečnou architekturou symbolizuje smír mezi bělochy a afrikánci , mezi angličtinou a afrikánštinou. A to jsou také dva oficiální jazyky jimiž se, mimo místního jazyka sepedi, v JAR domluvíte.

Před odletem jsem si říkal, že si do zavazadla přibalím alespoň malou radiostanici, avšak další povinnosti a zejména nabitý pracovní program nakonec i tuto zálibu vytěsnil. No alespoň si budu muset sem zase zajet a v klidu. Ono je opravdu nač se dívat. A protože jsem již dlouho snil o safari, splnila se mi vyjíždka do nefalšované africké divočiny a setkání se zvěří. Tím víc si plánuji cestu další a to do světoznámého Krugerova národního parku. Je pojmenován po farmáři Paulu Krugerovi, který vedl búrské sedláky ve vítězné první anglo-búrské válce a který se později stal prezidentem nově vzniklé Jihoafrické republiky. Na ploše většínež 20 tisíc km2 můžete potkat tisíce zvířat a samozřejmě pozorovat i pověstnou africkou pětku. Tu představují bůvol, slon, lev, leopard a nosorožec.

Několik dní strávených na pracovních mítincích uteklo a sbohem Pretoria. Čeká mne Kapské město. Sotva se nadechnu , cítím jiné klima, takové surovější a voní mořem. No a jaké by to bylo Kapské město bez známé lanovky na Stolovou horu. Kdo chce může jít i pěší tůru. Lanovka se při jízdě otáčí dokola a tak si nikdo nemůže stěžovat, že nic nevidí. A na koukání je toho opravdu dost. Dvouapůlmilionové město se krčí kolem zálivu a hory s poetickými názvy Lví hlava a Ďáblův vrchol je střeží z oblačných výšek. Měl jsem štěstí, nebe bylo bez mráčku a Stolová hora nebyla přikryta rouškou bělostných par. Ta dálka pohledů z vrcholu hory jakoby lákala k další cestě. Ale i zde mne ještě čekaly pracovní úkoly a tak poslední cesta vedla ještě na Cape Point. Tento skalnatý mys úpící nárazy větru a příboje musily obeplouvat portugalské lodě při cestě k Východním zemím. A několik vraků zde také najdeme. A pokud je trocha času tak asi po půlhodince chůze podél pobřeží Atlantiku najdem náš mystický mys Dobré naděje. A tím se vlastně celý příběh uzavírá. Střípky zážitků ze safari, afrického bazaru či jiných afrických měst a států jsou zatím uzavřeny společně s fotkami na pevném disku mého PC. Ale to už je zase jiný příběh....

















nepřeberné množství pravých afrických "cetek", mnohdy opravdu krásných





















Srst žirafy je jako hedvábí, zejména těch mladých a kožíšek malých lvíčat přímo svádí k hlazení, ale malá šelma si mne velmi rychle přitahne drápky























otáčející se lanovka na Stolovou a impozantní pohled na Kapské město

Škoda 1200 sedan aneb nový přírůstek do sbírky

Naše sbírka veteránů Škoda se tento týden rozrostla o další kousek.
Je jím Škoda 1200 sedan, kterou si pořídil Miloš.
Renovace auta je plánovaná v dohledné době, prozatím bylo uložené do depozitu a čeká na svůj čas.
předchozí bydliště nového přírůstku
stav sedana po přivezení domů před uložením do depozitu

Jak jsem neměl vysílat z Dánska


Loni koncem léta jsme asi začali cítit budoucí problémy v Řecku. Jak jinak si vysvětlit, že jsme po sedmi letech, kdy jsme pravidelně v létě táhli na jih, zatoužili po změně. A ne nikam jinam za teplem, ale zvolili jsme náš oblíbený ostrov Römö v Severním moři na jihu Dánska – IOTA EU-125, www.romo.dk. Jeho obrovská písečná pláž, kde se autem jezdí až přímo k moři, je zařazena mezi TOP 50 pláží v Evropě. Ostrov jsem již navštívil dvakrát. Poprvé, když jsme se v roce 1995 chtěli cestou z Legolandu vykoupat někde v Severním moři. Tam jsem se proslavil Škodovkou 120, ve které jsem si těsně před přicházející bouřkou zabouchnul oboje klíče – stáli jsme vedle auta v plavkách a na vylidněné pláži scháněli kus drátu na vyháčkování dveří. Druhá návštěva byla pánská QRP jízda radioklubu OK1OHK v srpnu 2006 ve složení OK1ZHV, OK1IVZ, OK1TAM, OK1FMS, OK2PBL a OK1NZJ. Tady měl zase zářez Váďa OK1IVZ, ten při nákupu dvou bochníků chleba ukázal prodavačce do regálu se slovy „ten, ten!“. I nebohá žena v malém krámku se vyděsila a omluvila se mu, že jich dvacet nemá J. V tu chvíli mezi regály obchodu zmizely hlavy 1ZHV, 1FMS a 1NZJ, kterým Shakespearův rodný jazyk říkal trochu více, všichni tři poťouchlíci se svíjeli smíchy po zemi.

Ostrov Römö je naprostá placka asi devět krát šest kilometrů velká, pokrytá loukami, vřesovišti, lesy, no a velkou část západního pobřeží tvoří obrovská písečná pláž. Severní moře je zde nesmírně mělké, v kombinaci s Golfským proudem i teplé a našinec zvyklý na teplá moře jižní Evropy se i zde bez problémů vykoupe. Ostrov je plný chatiček, které si z 95% pronajímají turisté z Německa. Rezervační systém je na stránkách, vzhledem k obrovskému tlaku Němců na tuto lokalitu je rozumné si pobyt rezervovat už v září-říjnu předchozího roku.

Na společnou dovolenou jsme nalákali Vlastíka z Velkých Bílovic na Jižní Moravě, spolu s jeho manželkou nás s XYL Karlem a synkem bylo na jednu chatku pět, zvolená chatka nás přišla dohromady asi na 600 €, v ceně byl i neomezený internet ADSL. Jediný problém byl v tom, že Vlastík, ač absolvent slaboproudé průmyslovky a následně bývalý učitel fyziky a dílen, nekompromisně prohlašoval, ať mě ani nenapadne vzít s sebou vysílačku, že to bude jen a pouze rodinná dovolená. Jeho vyhrožování jsem přizpůsobil taktiku – abych ho malinko navnadil, při setkání na parkovišti poblíž Ústí nad Labem, jsem jeho manželce předal PMR-ku, abychom byli během jízdy ve spojení. No a v autě byl přibalen kufříček s Yaesu FT-817, zdrojem, QRP tunerem Elecraft T1 a interfejsem Signalink USB pro digimódy. Anténa byla QRP multiband vertikála ATX-1080, čtveřice radiál 5m dlouhých a koax RG58 v délce, aby se ještě vešel do malého kufříku s rádiem. Anténa ve složeném stavu bydlela naprosto nenápadně u fotostativu.

Dovolená to byla fantastická, cestovali jsme po ostrově, pevnině, i na blízký ostrov Sylt do Německa jsme si trajektem zajeli. Rozsáhlé pláže na ostrově jsme si projeli autem i prochodili pěšky, párkrát se vykoupali v Severním moři, domů dovezli kbelík mušliček a pár nádherných valounů pazourku. Rozhodně můžu doporučit návštěvu historického města Ribe a muzeum námořního rybolovu a krásné mořské akvárium v nedalekém městě Esbjerg. Samozřejmostí byla i návštěva Legolandu.

A vysílání – až na místě z Vlastíka vylezlo, že to až tak kategoricky nemyslel, takže jsem si bez problémů našel pár hodinek na vysílání. Abych nerušil ostatní křikem do mikrofonu, zvolil jsem digimód PSK. Ačkoliv jsem vysílal 5 watty na anténku 1,5 metru dlouhou asi 1,30 nad zemí na fotostativu, nestěžuju si. Celkem 66 spojení na 20 a 40 metrech po Evropě, když se ostatní na půlhodinky odjeli podívat na maximální příliv, stihnul jsem i IF9ZWA a TM70TC na SSB, jinak vše PSK31, 63 a jednou FeldHell. Každopádně se nejednalo o expedici, ale o milé a ostatními nakonec tolerované zpestření dovolené. Jednoznačně mohu všem zájemcům ostrov Römö doporučit, radioamatérská dovolená je tam perfektní, vzdálenost od našeho paneláku v Hradci až před pronajatou chatičku byla přesně 1000 km, s výjimkou objezdu Prahy a chybějícího kusu dálnice u Teplic vše po dokonalých dálnicích a silnicích v Německu a Dánsku. Naše Felicia Arnoštek cestu zvládla včetně zastávek za necelých dvanáct hodin. Jediný problém byl prasklý silentblok u posledního dílu výfuku díky naší milované D11 mezi Poděbrady a Prahou, výfuk jsem připevnil ke karosérii kusem popruhu, v pohodě jsem dojel tam i zpět. A konec konců – Vlastíkův velký koníček daný polohou jeho bydliště byl nesmírně příjemný a jak je Vlastík zvyklý, vezl s sebou a bílé či červené zásoby v množství 1 litr na osobu a den.

Pokud si někdo bude chtít zavysílat či jen strávit dovolenou v místě kde nepotkáte naše turisty, ostrov Römö je zajímavou volbou, případným zájemcům rád povyprávím. Kompletní fotogalerie je na této stránce.


Spartakyáda 2010 další fotky

Luk dodal další fotky z letošního srazu Spartaků v Trhové Kamenici.Lukova galerie ze Spartakyády 2010 je k vidění tady.

Porovnání výsledků jednotlivých AAC

Při cestě z Raxu domů tuším Míra 2VZE nadhodil do pléna návrh, zda by někdo nevypracoval srovnání všech Alpe Adria Contestů, které jsme z Heukuppe odjeli. Důraz byl myslím kladen na počty stanic z jednotlivých zemí... Níže jsou uvedeny histogramy za jednotlivé roky 2008, 2009 a 2010 spolu s počtem spojení, body za spojení a chybovostí. Údaje nejsou o chybovost kráceny.

AAC 2008
AAC 2009

AAC 2010

Data v průběhu let ovlivnilo několik faktorů. V roce 2009 zejména nové antény a perfektní počasí, v roce 2010 velmi špatné počasí, zvýšená aktivita OM stanic díky OM contestu apod.

Spartakyáda 2010

O víkendu se v Trhové Kamenici uskutečnil již třetí ročník srazu Spartaků.
Na sraz jsme vyrazili v počtu dvou aut a to Luk se svým Standou a já s Žábou.naše stroje po příjezdu na místo srazunejfotografovanější auto srazu, Čouďova Žůža
Velmi příjemná atmosfera vládla celému víkendu, skvěle zvládnutá organizace a orientační závod vysočinou dodaly ještě lepší nádech již tak skvělému setkání.zastávka u jedné z průjezdních kontrol
V rámci orientrační jízdy jsme se všichni zastavili i na našem závodním stanovišti Spálava.závěrečné focení u rozhledny Zubří

QSL lístek od OY4TN

K mému potěšení přes bureau dorazil lístek od Trygviho OY4TN z IP62NB. Lístek potvrzuje spojení na 70cm při famosních tropo podmínkách v prosinci 2007. Trygvi měl tehdy perfektní stabilní signál, přitom vysílal jen do 8el. Yagi a já používal 23el. DJ9BV 40m agl, 25W! Výhodou bylo, že Trygvi využívá antény majáku OY6BEC, které jsou umístěné 600m asl. Výpis z logů zúčastněných stanic je k vidění zde.

V pořadí druhý lístek od Trygviho, u tohoto je bohužel špatně uveden UTC. O třetí lístek jsem si již nechtěl říkat.


3. Střešní QRP aktivita

Včera bylo 6m pásmo vcelku zavřené. Oproti tomu dnes 12.8, kdy jsem se dostal k rádiu až odpoledne, hrály SV5 a SV9 majáky v čele s SV9GPV/B z KM25EH 599. Na 098 dával výzvu Mike SV5BYR toho času v KM36VC, nemeškal jsem a vyběhl na střechu. Nikdo ho nevolal, nicméně, reagoval až na několikáté zavolání.

Spojení na vzálenost 1900km je potěšující. Doufám, že se letos na střeše dočkám ještě nějaké dvouskokové ES.

Jak jsem (ne)vysílal z křižníku Belfast

Když koncem ledna u nás doma padlo rozhodnutí, že každoroční Řecko nahradí v létě týdenní návštěva u kamarádky, která se vdala do Londýna, ihned jsem kontaktoval radioamatéry z křižníku HMS Belfast zakotveného u Tower Bridge na Temži s dotazem na možnost zavysílat si. Po perfektní komunikaci s Rodem, 2E0RPS, podpořené navíc lahvičkou žlutavého Becherova moku, který tam s předstihem doručila kolegyně, jsme byli domluveni, že z křižníku budu vysílat 26. července odpoledne. Bohužel, koncem června přišel mail, že na lodi byl objeven azbest, část lodi se proto uzavřela pro veřejnost a azbestová izolace se odstraňuje. Rod sice projevil naději, že vše bude hotové do 20. července, ale bohužel to nevyšlo - naopak - opravy včetně výměn antén na lodi se protáhnou až do října. Ale každopádně jsme s mojí XYL Karlem využili Rodovu nabídku na bezplatný vstup na loď vchodem "pro služebnictvo". Místo vysílání jsme si tedy dokonale prolezli všechny přístupné prostory a fotili jak o závod. Bohužel, kromě hamshacku byla i uzavřena strojovna, tam zjevně je azbestové izolace nejvíce. Ale i tak jsme byli díky péči našeho osobního průvodce 2EORPS prohlídkou lodi nadšeni a na druhou stranu ještě stihli muzeum mostu Tower Bridge, kde nás fascinovala dokonale udržovaná strojovna zvedacího mechanismu. No a technickou část výletu završilo svezení v obřím kole London Eye a jízda lodí k bariérám na Temži. Z vysílání bohužel sešlo, ale i tak byla duše technokrata i jeho XYL uspokojena na 100%. Aspoň je záminka na další budoucí výlet do Londýna, bylo by škoda, aby Prdec nevysílal z křižníku!
Rozsáhlejší fotogalerii turisty i technokrata z Londýna mám uloženou na serveru Zonerama.
Bobeš, OK1NZJ

Alpe Adria Contest 2010 OE/OL1P

Naše účast ve VHF části Alpe Adria Contestu se stala již takřka nepsaným pravidlem. Několik dní před odjezdem dorazil e-mail od Ondry 1CDJ, jenž nám sděloval, že čas závodu pomalu nadchází a s kým má tedy počítat.
Letos se bohužel nemohl zúčastnit Jenda 2ZAW, jelikož trávil čas s přítelkyní někde v 9A. Do týmu byl přibrán Libor 6TW (ex 2PTC). Ostatní účastníci zájezdu jsou stejní jako loni: Ondra 1CDJ, Ivan 1TPW, Míra 2VZE a Já (Jan) 1ZHS.
Do OE vyrážíme v pátek odpoledne a cestou Boskovicích přistupuje Míra s Liborem. Stejně jako loni nemáme v plánu měnit contestové stanoviště, tudíž přesně ve 2400 SELČ přijíždíme do našeho oblíbeného kempu v Keisebrunnu. Rozbalujeme nový Ondrův stan, do něhož se celý náš tým vcelku pohodlně vejde a doplňujeme vitamín B umně schovaný v plechovkové plzni.


Ráno odjíždíme do Preinu a během dvaceti minut se již na parkovišti pod vrcholem chystáme na výstup na vrchol Heukuppe. Venku trochu poprchává a bohužel během výstupu se poprchávání mění v trvalý déšť. Během necelých tří hodin přicházíme na Karl Ludwig Haus, kde si stejně jako každý rok dáváme gulášovku a pivko. Letos se nám pobyt na této boudě protáhl na 5 hodin, protože venku bylo opravdu nevlídno.


Kolem šesté hodiny se odhodláváme ke zdolání posledních dvouset výškových metrů a po sedmé hodině večerní stojíme na vrcholu Heukuppe 2007m agl JN77UQ. Rozbalujeme stan a vaříme čaj, venku je stále dost nevlídno. O silný vítr a déšť opravdu není nouze. Teprve k ránu ustává déšť a my se po náročné noci pouštíme do přípravy pracoviště.


Závod rozjíždíme v 0700 UTC, spojení přibývají, ale absence stanic, které vyhnalo z kopců zřejmě počasí, je znát. Během závodu testujeme několik telegrafních pastiček společně s Ondrovým novým miniaturním elektronickým klíčem, jenž se velmi osvědčil a jistě si ho také pořídím.

Závod končíme v 1500 UTC a našem kontě je 161QSO, 41000 bodů, ODX I1BPU/1 z JN44OQ 602km.
Akci hodnotím velmi positivně, škoda jen malého konfliktu s bratislavskými policisty na cestě zpět, kdy člověk zjistí, že výměna žárovky u světlometu nové octávie není pro neznalé zrovna sranda. Kompletní Ivanova fotogalerie je k vidění zde.


Použité zařízení: R2CW, 7el. DK7ZB, netbook + Win-test, Pb a Li-Po akumulátory