Stolová hora, Cape Point či Lví hlava - názvy krásné a mystické. Jako kluci jsme četli verneovky, snili o pirátech a udatných námořnících a najednou stojíte na Stolové hoře, díváte se někam dolů na tu krásu zálivu a na tříštící se mořské vlny. Před tím však byla spousta hodin v letadle, pak pozorování přehledového radaru na letišti a mou první zastávkou je hlavní město Jihoafrické republiky, jedno ze čtyř největších měst státu - Pretoria. Když jsem vyšel z letadla, dýchla na mne ta podivná africká vůně květin a ještě něčeho tajemného co voní jen a jen v Africe.Union Buildings
Snad je to kůže domorodců, snad podivný vítr. Hezké uvítání hned na letišti a hurá do hotelu, trochu se rozmočit v teplé vodě a hlavně spát. V letadle to jde také, ale ani při dlouhých cestách a ani v business třídě to není ono. Hotel Sheraton mi otevřel přívětivou náruč a já padl do morfeova náručí... Ráno mne budí nejen služba, už je snídaně, ale také sluníčko.
Před okny se otevírá impozantní panorama Union Buildings, dodnes sídla prezidenta , které postavil v letech 1909 až 1913 sir Herbert Baker. Stavba svojí jedinečnou architekturou symbolizuje smír mezi bělochy a afrikánci , mezi angličtinou a afrikánštinou. A to jsou také dva oficiální jazyky jimiž se, mimo místního jazyka sepedi, v JAR domluvíte.
Před odletem jsem si říkal, že si do zavazadla přibalím alespoň malou radiostanici, avšak další povinnosti a zejména nabitý pracovní program nakonec i tuto zálibu vytěsnil. No alespoň si budu muset sem zase zajet a v klidu. Ono je opravdu nač se dívat. A protože jsem již dlouho snil o safari, splnila se mi vyjíždka do nefalšované africké divočiny a setkání se zvěří. Tím víc si plánuji cestu další a to do světoznámého Krugerova národního parku. Je pojmenován po farmáři Paulu Krugerovi, který vedl búrské sedláky ve vítězné první anglo-búrské válce a který se později stal prezidentem nově vzniklé Jihoafrické republiky. Na ploše většínež 20 tisíc km2 můžete potkat tisíce zvířat a samozřejmě pozorovat i pověstnou africkou pětku. Tu představují bůvol, slon, lev, leopard a nosorožec.
Několik dní strávených na pracovních mítincích uteklo a sbohem Pretoria. Čeká mne Kapské město. Sotva se nadechnu , cítím jiné klima, takové surovější a voní mořem. No a jaké by to bylo Kapské město bez známé lanovky na Stolovou horu. Kdo chce může jít i pěší tůru. Lanovka se při jízdě otáčí dokola a tak si nikdo nemůže stěžovat, že nic nevidí. A na koukání je toho opravdu dost. Dvouapůlmilionové město se krčí kolem zálivu a hory s poetickými názvy Lví hlava a Ďáblův vrchol je střeží z oblačných výšek. Měl jsem štěstí, nebe bylo bez mráčku a Stolová hora nebyla přikryta rouškou bělostných par. Ta dálka pohledů z vrcholu hory jakoby lákala k další cestě. Ale i zde mne ještě čekaly pracovní úkoly a tak poslední cesta vedla ještě na Cape Point. Tento skalnatý mys úpící nárazy větru a příboje musily obeplouvat portugalské lodě při cestě k Východním zemím. A několik vraků zde také najdeme. A pokud je trocha času tak asi po půlhodince chůze podél pobřeží Atlantiku najdem náš mystický mys Dobré naděje. A tím se vlastně celý příběh uzavírá. Střípky zážitků ze safari, afrického bazaru či jiných afrických měst a států jsou zatím uzavřeny společně s fotkami na pevném disku mého PC. Ale to už je zase jiný příběh....
nepřeberné množství pravých afrických "cetek", mnohdy opravdu krásných
Srst žirafy je jako hedvábí, zejména těch mladých a kožíšek malých lvíčat přímo svádí k hlazení, ale malá šelma si mne velmi rychle přitahne drápky
otáčející se lanovka na Stolovou a impozantní pohled na Kapské město
Žádné komentáře:
Okomentovat