Setkání probíhalo ve velmi přátelském duchu a všichni účastníci měli spoustu zážitků z prvního dne setkání, které si mezi sebou vyměňovali a zároveň zde probíhalo i několik neformálních diskuzí nad nejrůznějšími záležitostmi z radioamatérské techniky.
naše auta po příjezdu na sraz
Milošova Felicie se dlouhé době opět podívala na silnice
auta vyrovnaná po příjezdu z orientační jízdy
bývalá policejní Jawa 350 Nanuk
Milan v plné akci při jízdě zručnosti
Na náměstí v Trhové kamenici se sjelo 32 spartaků a několik dalších dobových aut jako doprovod.
Naší sbírku veteránů jsme s Danem prezentovali Žabákem, na společné focení dorazil i kolega Donald s Panenkem. Jako doprovod jel Luboš s octávkou.
Jediné co trošku kazilo jinak skvělou atmosferu této akce byl déšť který nás trápil jak v pátek tak po celou sobotu.
Po vybalení věcí nezbytných pro přenocování jsme zjistili, že vedlejší stan obývá skupina mladých pardubických horolezkyň. Jak je ten svět malý… Ráno jsme po nezbytné ranní hygieně odjeli do vesničky kousek za Prein an der Rax, kde jsme se jali napěchovat naše batohy nepostradatelnými věcmi pro vysílání a pro naše přežití. Ovšem takovým způsobem, aby naše těla zvládla přibližně tříhodinový výstup na Karl Ludwig Haus.
V této horské boudě jsme plánovali přenocovat. Bohužel skupina hlučných nesympatických německých pseudohudebníků naše plány překazila a tak jsme byli nuceni přenocovat v Habsburg Hausu vzdáleném hodinu lehčí chůze. Což v neděli bude znamenat o hodinu delší cestu na contestové stanoviště Heukuppe 2007 m asl.
Po příchodu na Habsburg Haus rozbalujeme 4. el Yagi made by 2ZAW a rozdáváme body stanicím, které se účastní různých QRP contestů včetně toho v OK. Po tom co se nabažíme vysílaní jdeme spát, jelikož nás čeká náročná neděle. Ráno vstáváme po 6 hodině, tedy o 4 hodiny dříve než je můj obyčej – peklotron. Na Heukuppe vyrážíme za zimy a silného větru kolem půl sedmé, hodina navíc je přece jenom znát. O půl osmé přicházíme opět ke Karl Ludwig Hausu a doplňujeme zásoby vody. Bohužel, jak je tu zvykem z kohoutku s nápisem kein trinkwasser, tělo se s tím holt musí nějak poprat. Na vytoužené Haeukuppe přicházíme asi čtvrt hodiny před závodem, přičemž se okamžitě pouštíme do stavby pracoviště. Malý stan je v tuto chvíli nezbytností, neboť vítr stále nepolevuje a teplota neodpovídá teplotě na níž jsem zvyklý ze své špeluňky na strahovských kolejích, kterou obývám od minulého tisíciletí.
Po postavení pracoviště usedá k rádiu tuším Ondra 1CDJ, spojení pěkně přibývají a signály protistanic jsou vcelku silné. U rádia se postupně střídáme a většinou jeden operátor dělá vysílajícímu zapisovatele značek wkd stanic, třetí operátor funguje jako inteligentní antenní rotátor (tentokrát 4. el Yagi made by 1CDJ). V průběhu závodu k nám konečně dorazil poslední člen výpravy Míra 2VZE, který donesl 9. el Yagi. Anténa táhla perfektně, takže se podařilo udělat i náš ODX I5TWK/8 z JN71 655 km. Závod končí v 1700 a v našem deníku je 162 spojení, což dává 39821 bodů. To je myslím pěkný výsledek na 5 Wattů výkonu. Pobalíme věci a utíkáme dolů do údolí, kde nás čeká Ondrova fabie. Domů je to ještě kus cesty…
Akci hodnotím velmi positivně a to i přesto, že mě kluci nutili lézt průrvami ve skalách podobným těm, které zdolávali při svých výpravách do hor zdatnější jedinci než jsem já. Alpe adria podle Ondry 1CDJ je možné nalézt na http://blog.ok1cdj.com/
pravá strana před a po opravě
levá strana před a po opravě
