Nádherné slunné podzimní dny přály dobré náladě a rodinné záležitosti mne s manželkou zavály do Krušnohoří. Inu proč si tu chvíli nepobýt? Slovo dalo slovo, k tomu jeden telefonát na Boží dar a rázem tu byl víkend na horách.
Páteční odpoledne patřilo vycházce na Fichtelberg. Avšak kam oko pohlédlo, nic co by naznačovalo zítřejší radiové zápolení. A tak alespoň teplý nápoj do bříška pro lepší náladu na zpáteční cestu.
Sobotní mlhavé ráno rychle ustoupilo. Mé nadšení pro vycházku na Klínovec drahá polovina nesdílí. Obzvláště po té co vyrukuji s příslibem oběda na střeše Krušných hor, mi musí připomenout staré výlety, kde jsem také sliboval ukojení orálních potřeb, neboť že ku příkladu bouda před lety vyhořela atp. Navíc neopomene dodat: ''tatínek zde již před válkou jako malý chlapeček projížděl''. Tentokráte hlad i žízeň na vrchu zaháníme. Cestou dolů se zastavujeme u stanoviště OK1KAD.
 |
| Klínovec OK1KAD |
Pohovořili jsme tu s Petrem OK1CLU a Zdeňkem OK5ZS. Petr mne ujistil, že z Fichtebergu o závodech již nikdo nevysílá. Škoda. Loučíme se a pelášíme dolů kolem historickěho hraničního kamene. U pensionu osedláme našeho dvaadevadesátikilowattového Olafa a míříme směrem na Spáleniště. Zdravíc prochazíme kolem 70cm pracoviště, až ke stanovišti mikrovln.
 |
| MW stanoviště OK2A |
 |
| MW pracoviště OK2A |
 |
| 70cm OK2A |
Za nedlouho sedáme do Olafa a tentokrát nás popoveze na další vrchol, na Plešivec.
 |
| Plešivec, výhled směr Klínovec |
Koná se tu malé setkání veteránských vozidel. Avšak radioamatérství se tu již asi nějaký čas nerozvíjí. Dále se vracíme zpět ke hranici, večeře, spánek. Nedělní cesta s malou zastávkou v Jílovém končí večer v srdci východních Čech.
Žádné komentáře:
Okomentovat