...se prestehovala? Zbyla trocha casu, a tak jsme ji s kolegou Danem premistili. Ukon tak na hodinu se drobatko protahl na pultreti hodiny. Prekvapiva byla komplikace s uvazkem, nebot muj opasek zustal v Pardubicich a koleguv mi byl ponekud maly. Ach ti hubenouri. Dan se tedy ujal hlavniho ukonu.
Vprubehu praci Dan vystizne shrnul radioamaterstvi: "KDO MÁ VĚTŠÍ A VEJŠ TAK HLOUB ČI DÁLE".
Krásného čtvrtečního dne náš tatínek vyjímečně pracoval jen dopoledne. Děti měli prázdniny, venku bylo opravdu překrásně, aproto se rozhodl, že místo prací na chaloupce, popřípadě výletu s dětmi není nic důležitějšího, než stěhovat novou anténu. Na pomoc si přibral kolegu Dana z práce, a tak bylo duo Pat a Mat kompletní.
Zatím co tatínkovo nářadí odpočívalo v pardubickém divadle, Dan se svou výbavou dostal zabrat. Následovaly nekonečně dlouhé debaty o tom co a jak nejlépe udělat. Tatínkova nerozhodnost a nepřipravenost na celou akci protáhla práce přinejmenšímm o hodinu.
ve chvííli, kdy konečně celé monnstrum zvedli do výšky několika metrů zjistili, že sice anténu mají ve vzduchu, ale otočenou o stoosmdesát stupňů. V tu chvíli dan seděl nahoře na stožáru a Pavel měl vzpříčenou nohu v trojúhelníkové konstrukci samotného stožáru. I v takové situaci se stihli "pohádat" o to, jak bude nejlépe anténu otočit. Povedlo se to po další nekonečné půl hodině. A až od této chvíle probíhalo vše tak pohodově, jak to Pavel líčí - zbývalo totiž jen anténu přišroubovat.
Celé odpoledne v háji, děti opět viděli tatínka jen zdáli, ale Pavlovo štěstí a jiskrný pohled prozrazoval, že ON prožil nádherné odpoledne.
Tolik nase maminka.
A zde jeste dve pro mne veru prekvapiva mereni. Fyzika nekdy prekvapi - alespon pro mne.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat