Zimní QRP závod 2009 OK1KCI

Trochu se zpožděním, ale přece, jen pár slov a doplňujících fotek.
Když jsem prohlásil, že se chci zúčastnit zimního QRP závodu z Anenského vrchu v Orlických horách, tak si většina kolegů z klubu klepala na čelo. Chápu. Byl jsem týden po nemoci a předpověď počasí byla více než hrozná. Musím říci že to rosničkářům vyšlo na 100% a pak že potřebují nový počítač. Byla sobota před závodem a na moje emaily žádná kladná odpověď. Samotnému se mi opravdu nechtělo a tak jsem přemýšlel kdo by byl stejný blázen. Věrný přítel Donald nezklamal, po jednom telefonátu bylo vše domluveno a nálada stoupla. Vydal jsem se do dílny zbastlit nějakou anténku na 70cm. Osvědčenou skládací anténu "Jamese Bonda" na 2m mi zapůjčil včetně 4 metrového laminátového stožárku Ondra 1CDJ. V průběhu odpoledne a večera jsem zbastlil cosi 6ti elementového, padla na to jedna starší TV anténa na 6. kanál.

Ještě v průběhu odpoledne mi zavolal Míla OK1CPU že by prý jel také. Paráda. Když se sejdou tři sobi tak se radost násobí. Zbývalo nabít pro jistotu dvě 7Ah gelovky navařit teplý té do termosky a může se ráno vyrazit.
Ráno mě přivítal hustý děšť a tatínek se slovy jestli jsem normální. Něco jsem zamrmlal, naložil do auta batoh, běžky, lopatu, řetězy a vyrazil jsem. Stavil jsem se pro Mílu, Donald s Jurou, který nás také chtěl podpořit, vyjeli o něco později sólo. Cestou se děšť začal měnit v chumelenici. V závěrečném stoupání na Mezivrší jsme oba začali poprvé mírně vlhnout. Cesta na Orlické Záhoří se v zimně neudržuje, byla zde vyjetá jen jedna kolej a ta ještě nepasovala na rozchod mé lady. Auto si v serpentýnách dělalo co chtělo. Jen jsem si opakoval že nesmím zastavit, ruce na volantu měly co dělat a tak jsem nestihl ani pomyslet na to, jak bychom se vyhýbali autu v protisměru. Jako zázrakem nic nejelo a podařilo se nám vyjet až na parkoviště, světe div se bez pytle cementu v kufru. Vyrazili jsme na kótu, já běžky Míla pěšky. Lyže se mi příšerně lepily, což jsem ocenil až v závěrečném stoupání. Krom toho jsem byl po zimním nicnedělání a možná i po té chřipce pěkně ztuhlej. Na vrchol jsme dorazili na pokraji sil mokří jak myši přesně v 10 hodin, závod zrovna začal. Postavili jsme stan a stožárek, mezitím dorazili Donald s Jurou. Zalezli jsme do stanu, já začal produkovat nějaký signál na 70tce a kluci se bavili o požáru národního divadla.
Nevěděl jsem co mám od výsledku tohoto závodu očekávat a tak pouze konstatuji:
70 cm: 25 QSO 2068 bodů průměr 83 Km/QSO ODX OK1UGI 230Km
2m: 42 QSO 4252 bodů průměr 101Km/QSO ODX OK1MCS 263Km
Trochu mě mrzí, že kromě pár SP, OM stanic se nepovedly žádné DL, OE, HA. Na 70tce jsem zaslech DB6NT, ale nebyl to jeho kmitočet. S 5W se to volá podstatně hůř, ale neznamená to, že by spojení nebylo uskutečnitelné.

Musím říci, že mě tento závod vytáhl ze zimní šedi. Líbí se mi podmínky závodu, zvláště nutnost chemických zdrojů a stavění antén nutí ke "sportovním" výkonům a zároveň zrovnoprávňuje podmínky mizi soutěžícími stanicemi. Na závěr bych chtěl poděkovat Mirkovi OK1DOM za zorganizování tohoto "jiného" závodu, dále všem za spojení, sv. Petrovi za neodolatelnou atmosféru a v neposlední řadě také Dankovi (Donaldovi) a Jurovi za jejich přítomnost a pomoc při balení.

zleva: OK1TDO, Jura, Míla OK1CPU, Donald